ODS hledá vizi, ale nemá ani pořádné vizionáře

Starosta David Vodrážka nikdy nedělal ekologii, Daniel Petruška zase nerozumí komunální politice. Přesto si je ODS vybrala, aby vymysleli vizi na deset let dopředu. Komunisté tomu říkali "nedostatek kádrů."

Politikům se právem vyčítá, že nevidí dál než za hranici volebního období, a někteří dokonce jen do příštího průzkumu veřejného mínění. Mohli bychom tedy pochválit ODS za nápad, že teď přichází s Vizí 2020 -vlastní představou, jak by mělo Česko vypadat za deset let.
Nejde o to, jestli tuto daň snížíme o dvě procenta a tamtu továrnu zprivatizujeme, ale o základní směřování země. Jestli Česko bude montovnou, kde se bez evropských dotací už nepostaví ani metr chodníku, nebo půjde za úspěchem přes vzdělání, znalosti a objevy. Jestli se o školství a výzkumu bude dál jen pěkně řečnit coby o prioritě, zatímco ve skutečnosti miliardy potečou do betonu a asfaltu.
Způsob, jakým svou vizi občanští demokraté zatím tvoří, už pochvalu nezaslouží. V první řadě ne za výběr autorů jednotlivých oblastí. Jejich hlavní kvalifikací je často loajalita k Mirku Topolánkovi. Třeba ztracený étos dobrého hospodáře, který si ODS nechala vzít Miroslavem Kalouskem z TOP 09, se snaží získat zpět Martin Kocourek.
A jde to ztuha: „Základním nástrojem pro realizaci naší vize je pravidlo ((HDPsc(r) + HDPsc(r-1)/2) -navržené saldo SR <= 3 %,“ plete si Kocourek vizi s přednáškou na vysoké škole. „Topka“ tomu sice neříká vznešeně vize, ale o to je srozumitelnější: „Nepůjdeme do vlády s nikým, kdo bude zvyšovat veřejné dluhy, a za pět let chceme vyrovnaný státní rozpočet.“
Nezkušený poslanec Daniel Petruška dostal od Topolánka na starost oblast „rozvoj regionů“. Amatérský boxer a hokejista hned šokoval větou „Musím přiznat, že nemám zkušenosti z krajské politiky“ a pokračoval zamyšlením, zda je region větší či menší než kraj...
Vize buď je, nebo není, má buď přirozeného a věrohodného nositele, nebo ho nemá. Administrativně ho určit prostě nelze. Třeba jako garanta životního prostředí bychom logicky čekali senátora a profesora Bedřicha Moldana, který to má jednoduše „prožité“. Místo toho poučky o vztahu k přírodě jako konzervativní hodnotě posloucháme od prvního místopředsedy Davida Vodrážky, starosty z panelákové Prahy 13. Věrohodnost je klíčová.
Z jednoho velkého modrého vizionáře se před časem vyklubal podvodník - alespoň podle Topolánka. Na kongresu v prosinci 2005 v Brně aplaudoval celý sál Vlastimilu Tlustému, který zrovna ukazoval své kolečko a svou peněženku. Neboli nápad na rovnou daň, rovnou sociální dávku a rovný důchod. Až když ho Topolánek později vyhodil z vlády, otevřeně přiznal, že to byl nesmysl a podvod. Tlustý prý tehdy v Brně všechny zaskočil a nebylo síly zastavit ho. Z vize se stala iluze. Je v dnešním týmu nějaký další Tlustý?
Obecně strategický plán, jak by tomu řekli ve firmě, má svou logiku. V ODS se už v polovině 90. let pokoušel tehdejší místopředseda Josef Zieleniec prosazovat jakýsi střednědobý plán, a to proti vůli Václava Klause. V zemi, kde komunisté i počet vyrobených tkaniček řídili pomocí pětiletek, je k plánování odpor. Avšak i vyspělá Evropská unie plánuje rozpočty na sedm let, ještě vyspělejší Japonsko jeden dokonce na desetiletky.
V případě ODS tušíme jiný problém. I kdyby Vize 2020 byla vytesaná zlatým písmem na stranické modré zástavě, máme ji občanským demokratům uvěřit? Když chybují už na cestě k ní? V minulosti nesčetněkrát dokázali, že kvůli různým kšeftům dokážou své ideály hodit za hlavu. Zjednodušení daní, omezení byrokracie, potírání korupce... Anebo placení u lékaře.
Toho se loni po krajských volbách poražení modří hejtmani velmi rychle vzdali, jen aby je vítězná ČSSD vzala alespoň do regionálních koalic i byznysů. Vize nevize.