Ruské perspektivy

Zajímavá situace. Politici jsou zvoleni, jako třeba Babiš a Zeman, nebo se „ nechají zvolit“ jako Putin a to na určité volební období . A vše je v pohodě. Než dotyčné dostihne čas, kostlivci nebo prostě realita. A vše se změní.

Naše domácí „kontroverzní“ politiky jako zmiňovaný pan Babiš a pan Zeman si nechám na jindy. Ale jaké jsou perspektivy co bude až Putin nebude? Dalo by se říct, že varianty jsou tři.

Varianta 1 - Nic

Tedy ne úplně nic, ale stejně jako Jelcin určil Putina jako svého nástupce, tak i Putin si vybere následníka, kterého nechá zvolit. Otázka je, jak dlouho takové  Nic vydrží. Je totiž taková prasárnička, které se říká ekonomika. Ano v minulosti Rusko, nebo přesněji SSSR dokázalo jít proti trendu a tak v dobách velké krize třicátých let SSSR vesele budovalo socialismus. Tedy ne úplně vesele, ale díky milionům politických vězňů a izolaci od světové ekonomiky.

Teď je ovšem jiná situace. Současný ruský režim by šel klasifikovat jako kapitalismus monopolů. Na domácím trhu si tyto monopoly sice můžou dělat co je napadne, ale současně jsou napojeny na světovou ekonomiku. A tady jsou jejich výsledky zoufalé. V době všeobecného ekonomického růstu se Rusku daří vykazovat posledních šest let stagnnaci a ztrátu. A jaký asi může být tím pádem jejich výsledek v budoucí době , kdy se počítá se stagnací celosvětovou ?

Faktor X je tady ruská mentalita. V minulosti dokázali snášet neuvěřitelné, zmanipulování různými velkými vizemi za které stojí trpět. Problém ovšem je , že současný režim takovou vizi nemá, jediné co nabízí je retro. Vize, že Rusové jsou nositelé jediné správné křesťanské víry i nového světového řádu tu už byla a výsledky znají i Rusové. Takže varianta Nic je dost možná, ale znamená jen oddálení procesu krvavé revoluce, od které zbytku světa čím být dál, tím být líp.

Varianta 2 – rozpad Ruska.

Varianta, která na první pohled vypadá dost divoce, ale existuje spoustu analýz v její prospěch. Dokonce Ruská akademie věd nedávno vypracovala studii takového scénáře a údajně není vůbec nereálný. Konec, konců kdyby někdo tvrdil, před 35 lety, tj. v roce 1984 , že se SSSR rozpadne, tak by asi byl považovaný za fantastu a přitom k rozpadu SSSR zbývalo pouhých  sedm let. Přitom Rusko, jak ho nazýváme je oficiálně Ruská Federace a kromě Rusů ho obývá snad stovka národů, zahrnuje několik desítek různých republik a autonomních oblastí s obyvateli, kteří mají etnicky a částečně i kulturně ( přes veškerou unifikační snahu ) společného zhruba tolik co Portugalec s Mongolem . A pokud bude varianta nejbližšího vývoje Ruska podle bodu 1, tak je jen otázka času, kdy se největší producent ruského zlata, diamantů a exportér ropy Jakutsko začne ptát proč má vlastně financovat Moskvu a mnohé další regiony se s chutí přidají a to včetně samotných Rusů z Dálného východu, pro které jsou vazby na Japonsko a Čínu existenčně daleko důležitější než nějaká Moskva. Takže ať na první pohled divoká , ani tato varianta není zdaleka nereálná.

Varianta 3 – Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.

Jsme divný národ, aspoň v diskusích na idnesu, máme tu havloidy a dementní pravdoláskaře a každý ví všechno nejlíp. A tak neumím úplně popsat své pocity, když vidím , jak myšlenky našeho spoluobčana reálně oslovují jiné národy, které se touží osvobodit od vlastních diktatur a vidí v něm návod a inspiraci jak změnit vlastní zemi. A pro nás je ten Havel se svou debilní amnestií a taky se napakoval na restituci Lucerny, jo a taky napsal nějaké komplikované bláboly.

A tak varianta 3 pro Rusko je nástup mladé generace. Pokud připustíme, že názory na svět se začínají formovat někdy kolem desátého roku života, tak z toho vychází že generace 30- v Rusku nezažila nic jiného než Putina. A současně měla volný přístup k internetu, znalostem jazyků a možnostem komunikovat na celosvětové úrovni. A tato mladá generace se začíná čím dál tím víc ozývat. Samozřejmě s nadšením mládí , ode zdi ke zdi, ale má už své respektované osobnosti a ty chtějí nenásilně změnit současný putinovský bizár tak , aby Rusko skutečně a poctivě patřilo do Evropy. A jako inspirace k tomuto postoji jim slouží jistý Havel .

Samozřejmě reálný vývoj Ruska netuším, a asi ho netuší ani Rusové, okřídlená fráze „ Rusko rozumem nepochopíš“ nevznikla sama od sebe, ale uvedené varianty vývoje nejen podle mého, ale i podle různých renomovanějších analytiků jsou dost pravděpodobné. Za mě Rusku přeji variantu č. 3. Rusofilům i Rusofobům zdar :-)