Moja mama
Keď mamu zastrelili, susedia, ktorí jej zastrelenie videli, začali kričať zo všetkých strán! Ona predsa bola ich susedkou, vyrastali spolu, tancovali spolu na svahoch a keď prišiel sviatok Newroz, spolu skákali cez ohne na námestí, keď nám niekto zomrel, všetci sme spoločne držali smútok. Keď som z niektorých výkrikov pochopil, že zastrelili moju mamu, chcel som otvoriť dvere a ísť na ulicu, kde ležala moja mama, príbuzní ma zadržali, že som ešte dieťa. Strýko bol muž, jeho nemohli zadržať, otvoril dvere a utekal k mame. Mňa všetci so všetkou silou držali a sa snažili sa mi zakryť rukami oči, aby som ju nevidel, ako tam leží v krvi. Bol som bez seba, držali mi ruky pri tele, okolo krku, okolo hrudníka a ja som sa márne snažil vyslobodiť a utekať k mame. Ich krik bol zrazu hlasnejší, pochopil som, že zastrelili aj strýka, ktorý utekal k mame ležiacej na ulici ..... bol to mamin brat, bolo mu jedno, čo sa mu môže stať ..... V jednej chvíli som pohol hlavou a jedným okom som sa uvoľnil z tej kričiacej ruky..... videl som, ako strýko leží pár krokov pred mamou, ležal na zemi v krvi...
Bol som vyčerpaný, nemal som už ani silu aby som sa vôbec mohol pohnúť a náhle som sedel na zemi. Nohy mňa neuniesli .... susedia, čo ma držali aj s príbuznými, ma nechali, aby som sedel na zemi, už ani nebolo treba, aby ma držali, vedeli to, iba som sa pozeral z polootvorených dverí na mamu a na strýka .... .
Po nejakej chvíli sa strýko zaliaty krvou začal hýbať a začal sa plaziť k nám do polootvorených dverí ...
Priblížili sa a susedia a ako šialenci utekali k nemu, chytili ho za ruky, ťahali do domu ..... bolo to strašne rýchle ...... pár krokov a tak rýchlo, guľky lietajúce okolo nich, nikoho netrafili. Strýka odtiahli do domu. Predo mnou pri dverách, kde som ja bezmocne ležal, ležal môj strýko, ktorý ma učil jazdiť na koni, pri Newrozoch ma naučil pripravovať oheň, učil ma, ako chytať ryby, pri dlhých nociach nežným hlasom rozprával naše legendy, môj strýko bol celý od krvi, nehybný. Ťahali ho ako mŕtve zviera .... pamätám si, ako sa celé moje telo triaslo a ako som len plakal a plakal ...
Mama tam ležala na ulici, sprvu ešte hýbala rukami aj telom, ale po hodinách pohyby ubúdali .....
Na druhý deň každý, kto ešte mal nabitý mobil, volal guvernérovi, právnikom, na policajnú stanicu, do vojenských kasární, všetkým, od ktorých sa naši snažili získať ich telefónne čísla. Získali ich a volali a volali, všetci prosili na kolenách len o jedinú vec: aby sme mohli mamu vziať domov z ulice ... keď napriek tomu nedovolili odniesť mamu z ulice, prosili ich, aby aspoň vyhnali tie supy alebo hladné psy od tela mojej mamy. ..
Čo mama cítila, bolelo ju to moc? Určite áno ... ja som nikdy nehovoril o tom, ako ma milovala ... tak ako mňa ona brala do náručia a ako tisla k svojej hrudi, neviem to ani opísať, celý svet mi tým darovala, v tých chvíľach som bol niekde v raji v náručí mojej mamy ... .. bola to láska mamy, však ?!
Mama tam zostala celých sedem dní a ja som ju z toho miesta, kde som na sedel na zemi, neopustil, neopustil nielen očami ....
Nikto z nás nespal, nielen ja, báli sme sa, že každú chvíľu sa budú vracať hladujúce psy alebo supy, naši ich vyhnali krikom, hádzali na nich z okien horiacej polená alebo búchali do medených nádob, aby ich vyhnali od mojej mamy, ležala tam možná 100-150 metrov od nás, ona tam ležala a my v dome sme umierali ....
Štát nám spôsobil toľko bolesti, bolesti akú pôsobí človek bez ľudskej duše, ktorý môže spôsobiť ďalšiemu bolesť ..... Sedem dní, sedem dní tam moja mama ležala uprostred ulice a my doma, nemohli, nesmeli sme ku nej ..... .
Človek nemôže byť človekom, človek už nesmie byť dobrým človekom ..... vyrvali zo mňa človeka .....
Keď sme moju mamu smeli po siedmich dňoch priniesť domov, bola stuhnutá ako kameň, v ruke pevne držala kúsok svojej šatky, asi ju to muselo moc bolieť, že? Bozkával som jej ruky, myslel som si, že ma vezme ako vždy do náručia, pritisne ma k svojej hrudi ....... stále som jej bozkával ruky a prosil, aby mi odpustila, pokiaľ som ju niekedy hneval .... .. jej krv bola stuhnutá, na jednej strane jej tváre bola hlina, bola to tá strana, na ktorú spadla na zem, keď ju zastrelili, jej šaty nasiakli krvou a potom tá krv stuhla, stuhla ako kameň, bola to jej krv, bol to matkin kameň ....
Mama už nevoňala tak ako vždy, teraz voňala po krvi a po hline. Aj jej vlasy stuhli, boli špinavé, tí zástancovia Alaha vytrhli jej dušu z hĺbky jej bytosti ...
Jej oči zostali otvorené, hľadela na nás, jej tvár k smerom k nášmu domu, jej kolená boli skrčené, aby dostala silu k chôdzi k nám sediacim vo dverách nášho domu ..
Moja mama ..... zabili ste moji mamu. Máte tiež deti? Neviem .... nepovedia vám, ako to bolí ..... to je ohavnosť!
Sedem dní .... sedem dní zostala moja mama v tom mraze, snehu vonku na ulici. To, čo najviac bolí, je, že neviem koľko hodín ešte v tej zime s tou ranou tam ešte žila. Koľko hodín tam asi ležala s tou ranou. Hovorím si, kiež by umrela hneď po rane, hovorím to ja o svojej mame, vieš .....
Vy ste zabili moju mamu ....
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Prodej chata, 60 m2, pozemek 414m2 - Radíč
Radíč, okres Příbram
2 980 000 Kč
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 735x
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.