Rozšířený Temelín nemá alternativu
Jaké jsou další možnosti České republiky? Arabská nebo norská ropa, jejíž ceny mohou kdykoli zase vyletět do neuvěřitelných výšek, to zřejmě nebude. Jakkoli jsou slibné tak zvané „zelené“ energie jako biopaliva, sluneční články nebo větrné a vodní elektrárny, v příštích desetiletích mohou při vší snaze opravdu pokrýt jen malou část české poptávky. Samozřejmě spousta energie se dá ušetřit přechodem na efektivnější technologie a úsporami, strategickou energetickou potřebu to ale neřeší.
Samostatnou kapitolou je uhlí, naše jediné domácí fosilní palivo v dostatečném množství. Přestože je nyní již celkem zřejmé, že dříve nebo později dojde k prolomení těžebních limitů přinejmenším u hnědého uhlí, spoléhat se na tento zdroj by bylo nejen krátkozraké. Zaprvé jeho zásoby našim potřebám tak či onak dlouhodobě nestačí, zadruhé přináší jeho spalování celou řadu negativních dopadů na životní prostředí, které neřeší ani nákladné odsiřování. Konečně třetím argumentem proti energetickému uhlí je fakt, že bychom tuto neobnovitelnou fosilní surovinu mohli v budoucnu využívat mnohem efektivněji jinak, než pouhým spalováním.
Zbývá tedy jaderná energie. Rizikem je řešení úložišť jaderného odpadu a teoretická možnost úniku radiace. Havárie v Černobylu v roce 1986 byla ovšem naprostá výjimka, při níž totálně selhala obsluha reaktoru. Aby technici dostali prémie, svévolně povypínali nebo ignorovali hned několik bezpečnostních varování. To už naštěstí není možné. Často citovaná havárie elektrárny Three Mile Island roku 1979 v americké Pensylvánii měla na rozdíl od Černobylu za následek pouze paniku evakuovaných obyvatel. Od té doby byla bezpečnostní opatření mnohonásobně posílena a moderní reaktory žádné podobné havárie nepostihují.
Ve světě nyní pracuje skoro 450 jaderných elektráren o celkovém výkonu 372 GW. Podíl jádra na světové výrobě elektřiny je zhruba 17 procent, jsou ale země, kde je tento podíl podstatně vyšší (Litva a Francie cca 80 %, Belgie 60 %). Jaderné elektrárny se budou stavět dokonce i v tak energeticky soběstačných zemích, jako je Saúdská Arábie. Na rozdíl od saúdského království ale Česká republika jinou alternativu nemá. Aktualizovaná koncepce státní energetické politiky proto počítá s tím, že do roku 2050 se zvedne podíl jaderné energie na energetickém mixu v ČR ze současných 15 na 25 procent a že budou dostavěny dva bloky elektrárny v Temelíně a dva v Dukovanech.
Osobně si myslím, že by bylo třeba zvýšit tento podíl ještě víc a v Temelíně vybudovat nové elektrárenské bloky celkem čtyři. Takové rozhodnutí bude ale především otázkou peněz a hlavně nabídky tří soutěžících společností (zájem má americký Westinghouse, Atomstrojexport z Ruska a francouzská Areva). Kdo z nich bude další temelínské bloky budovat, by přitom měla určit především cena, údajná politická rizika jsou podle mne zbytečně nafukována. Na rozdíl od zmíněného plynu totiž v jaderných elektrárnách držíme v rukou pomyslné kohoutky my sami.
Milan Urban
Milan Urban
Rekonstrukce nebo dekonstrukce státu?
Nikým nevolená skupina lidí bez mandátu od voličů se s formulkami „my, a nikdo jiný, máme svatou pravdu“ snaží o prosazení jedné konkrétní podoby řady zákonů. Říkají si Rekonstrukce státu.
Milan Urban
Průmysl chce euro a průmysl nás živí
Průmysl nás živí. Češi nežijí z bankovního sektoru (i když někteří samozřejmě ano), nežijí ani ze služeb (i když někteří ano), ani ze zemědělství (někteří ano, ale těch je hodně málo). Asi 40 procent obyvatel země žije z průmyslu.
Milan Urban
Sedm miliard. Zase montovna?
Jedním z mýtů o české ekonomice je tvrzení, že je to tady samá montovna a logistický sklad, z čehož má země velké nic a lidé hodně málo. Ano, lidé mají málo – všichni víme, jak je to s platy v České republice.
Milan Urban
Boleslav není a nebude Detroit
Každá dobrá, optimistická zpráva musí být v českém prostředí okamžitě vyvážena temnou úvahou o blízkém neštěstí. Takže když objem produkce automobilového průmyslu přesáhl jeden bilion korun, je to výrazný krok k tragédii.
Milan Urban
Těžit se má, „strategické“ zásoby nemají smysl
Ta otázka se znovu objevila v souvislosti s těžbou lithia v Krušných horách. Zase máme lidi, kteří říkají: Těžba je krádež, nechme nerostné bohatství dětem. Ekonomicky je to absurdní nápad. A připomíná Státní plánovací komisi.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Rozkol nacionalistů. S AfD nechce být ve frakci Le Penová ani česká SPD
Zástupci francouzské strany Národní sdružení (RN) prohlásili, že v příštím europarlamentu nebudou...
Fandit se bude na náměstích i v kempech. O Staromáku se teprve rozhodne
Na náměstích, v kinosále, v kempu nebo i na nádvoří zámku. Tam všude mohou zájemci společně s...
Útočník na Fica schvaloval masové vraždy. „Škrabáka“ chtěl zažalovat
Muž, který spáchal atentát na slovenského premiéra Roberta Fica, chtěl předsedu vlády zažalovat....
Poslanci schválili zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky
Přímý přenos Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky, nejen pro...
- Počet článků 99
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 935x