Itálie u mých nohou...a pod nohama taky ( díl II.)
Seděla jsem na pobřeží a všemi póry vnímala tu energii moře, než jsem si začala postupně uvědomovat jednak celkem rušno, celkem špinavo a hlavně mi docházelo, že musím někde přespat.
V místě, kde jsem se nacházela to evidentně nebylo možné. Na pláži i poblíž se scházely skupinky mladých, kteří přijížděli na skútrech a byli šíleně hluční. Konečně jsem také zaregistrovala bary táhnoucí se podél pobřeží a jejich zaplněnost početnými rodinami. Tak tomuhle se říká noční život…Hrála hudba, šumělo moře a já nakonec zmožená únavou a opřená o batoh odplula do říše snů. Probudilo mne celkem nešetrné zatřepání mým ramenem a nade mnou stál CARABINIÉR. Chtěl doklady a tak jsem se mu snažila vysvětlit, že jsem česká studentka milující Itálii, a hledám kde přespat. Ptala jsem se na nejbližší kemp a cítila vzrůstající zoufalství. Policista najednou zvedl obočí, šikmo na jednu stranu úst se usmál a povídá: Jo tak Praha, Čechy, Havel ! Sii sii, to znám…ale kamp tě vezme jen se stanem…Víš co? Počkej chvíli…“ Následoval vzrušený telefonní hovor ( ano, už tehdy asi měli mobily) a vítězné : „ Pojď se mnou, děvče „ přičemž, přestože jsem si nebyla úplně jistá správným výkladem, šla jsem s ním jako beránek uklidňujíc se, že přinejhorším přenocuju v cele…Na rohu přímořské ulice za chvíli přibrzdilo auto, z něho vyběhla asi třicetiletá žena a volala: „ Ciao, ciao Praga! Dneska přespíš u nás a čeká tě večeře a zítra nám povíš o Havlovi…“. Ne, že bych tak dokonale rozuměla, ale zhruba tak to bylo…Za pomoci italského slovníku, rukou, nohou a minima angličtiny, jsem pak vyprávěla, co se děje a dělo v Čechách. Bylo to úsměvné, ta dychtivost a emoce až dětinskost, u nás nevídaná. Ha, byla jsem doma.
Dva dny mi carabiniér Natale se ženou Clarou, mladším bratrem a babičkou hostili ve své domácnosti a když vycítili, že už bych šla, zavolali příbuzným do Ceseny pod Ravennou, že tam dorazím a ať se o mě postarají, že jsem z „té Prahy“ s „tím“ Havlem. Nevěda o tom, stal se prezident Havel tehdy mým volňáskem pro celou Itálii. Mé porevoluční besedy se opakovaly a italština zlepšovala. Viděla jsem nespočet přímořských městeček a památek, a mé srdce zatoužilo po klidu. Zcela nečekaně jsem změnila původní cíl Řím za poklidnou a osamělou cestu vnitrozemím. Mumraje a halasu jsem byla přesycena a na moře jsem si zvykla. Potřebovala jsem změnu. A teď teprve začalo to pravé dobrodrůžo. Dostala jsem se stopem někam do Toskánska , pod městečko Sorano a zapomněla jsem v autě mapu. Dopila jsem bezstarostně vodu a vydala se, kam mi nohy nesly s tím, že prostě něco zastaví. Bylo asi deset dopoledne a ono by mi něco zaručeně zastavilo, kdyby něco ovšem jelo…A to nejelo. Tak jsem šla a šla a šla, a silnice byla čím dál užší a asi začarovaná…Okolo se klepal horký vzduch, slunce pálilo, já byla bez vody a stínu, a vyčerpanost se hlásila o slovo. No to je pěkný, zemřu uprostřed jižní Evropy na dehydrataci, napadaly mě pochmurné myšlenky…Pak jsem si u nějakýho křoví udělala posed, opřela se o batoh a čekala…Přestávala jsem vnímat, ale zaskřípění brzd mne probralo: stařena a stařec vypadající jako smrtka z pohádky Honza málem králem, celí v černém, shrbení a dohromady vážící asi jako půlka mě, se nade mnou skláněli s ustaraným výrazem, šišlali na sebe ( asi nářečí) a dotáhli mne do dodávky asi tak z padesátých let. Usnula jsem.
Probudilo mne hučení a šumění moře, kdákání slepic, štěkání psa a brebentění, kterému jsem pranic nerozuměla. Stařenka, sedící u stolku ke mně radostně přiběhla, po cestě odkopla stranou dvě slepice a podávala mi džbánek s vodou. Byla jsem v kamenném domečku, který dobře znám z filmů, a vůbec všechno vypadalo jako kulisy z počátku století. Tady se zastavil čas. Nějak jsme nemluvili stejnou italštinou, takže jsme se moc nedomluvili, ale rozuměli jsme si báječně…Oni povídali něco mě, já jim a všichni jsme z toho byli tumpachoví a říkali „siii, siii „. Rozhodli se mne vykrmit, a tak mne cpali šunkou, vejci, kozím mlékem, a dary moře – zejména rybami. Bydleli v domečku se zvířaty a mnou společně, nad mořem, a já jim těch několik dní říkala babičko a dědečku. Asi bych tam byla zůstala, ale ryba a host třetí den smrdí a toho je třeba se držet. A tak jsme se poobjímali, slzu uronili a děda mne odvezl na výpadovku pod přímořské město Civitavécchia. Přestože mu dle mého odhadu bylo tak devadesát, neměla jsem s ním vůbec strach jet autem. Další auto mi zastavilo skoro hned a já dědečkovi mávala a mávala, než mi zmizel
z dohledu…A já se neplánovaně řítila přeci jen k ŘÍMU. Nakonec tam asi opravdu vedou všechny cesty.
Johanka Ulrichová
Dáme si Tečku na nádraží mámo, a pohoda džez, máme to v suchu...
Zásadní otázky v souvislosti s covidem, které by si měl klást každý, ale neklade: ono je to vytěsňování pohodlnější...Ptám se, a chci odpovědi.
Johanka Ulrichová
R.I.P. Terezo Spencerová
"Ranní kávička" s Terezou Spencerovou už nebude...Nebudu se spiklenecky pochechtávat s hrnkem kafe...A souhlasně přikyvovat. A překvapeně kulit oči nad jejím úhlem pohledu.
Johanka Ulrichová
Sedíc na balvanu v río Palo Alto, rozjímám, proč ho nepřerazit....Pro tebe, Maxi
Původní záměr byl posnídaňovej relax poblíž volkánu Barú v překrásně exotický horský přírodě...Nakonec ale sedím na balvanu jako žába zakletá do mezigeneračního konfliktu s vlastním prepubertálním potomkem.
Johanka Ulrichová
Sama s dítětem po Střední Americe - díl IV. -Las Tablas, Las Lajas
...aneb naše motto "Mít se krásně"....Jak drobný nepříjemnosti vyvažujou krásný maličkosti a obráceně...Hmyz x mušle, bouřky x oceán, minibusy x výhledy...
Johanka Ulrichová
Sama s dítětem po Střední Americe - Las Catalinas, Coronado
Častá otázka sledujících je: Proč tam jste? Popravdě mi tenhle dotaz celkem udivuje, páč je spousta důvodů, proč být ve Střední Americe, ale když nad tím tak přemýšlím, odpověď zní: Protože jsem chtěla.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů
Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Turek pod tlakem. Promazal sítě, ruší debaty. Zdviženou pravici řeší policie
Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek se nezúčastní posledních debat před...
Von der Leyenová chce zachovat nynější koalici. Čelili jsme zásahům do voleb, řekla
Přímý přenos Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí vystoupila na tiskové konferenci po jednání...
Letiště s F-16 mimo Ukrajinu budou legitimním cílem, varuje ruský poslanec
Letouny F-16 a vojenská letiště mimo území Ukrajiny se stanou legitimními terči pro Rusko, pokud se...
Desítky tisíc dětí v Česku nemají očkování proti spalničkám. Černý kašel slábne
V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí neočkovaných proti spalničkám....
Stát za volby rozdá 85 milionů jedenácti stranám. Vydělat dokázaly jen dvě
V letošních evropských volbách o hlasy voličů usilovalo třicet stran a koalic. Pro většinu bylo...
Pronájem bytu v Karlových Varech - Doubí
Studentská, Karlovy Vary - Doubí
13 000 Kč/měsíc
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1817x