Myslím si, že všichni ti nespokojení, frustrovaní, různě hendikepovaní a levicově orientovaní voliči by si zasluhovali důstojnějšího kandidáta. To nejsmutnější, čeho jsme mohli být svědky, byla mediální vystoupení Andreje Babiše.
Řekl bych, že si každý, a to bez ohledu na světonázor i osobnostní charakteristiku, mohl udělat názor na to, jak by měl vypadat prezident. Tedy, já osobně jsem viděl důstojného prezidenta a také člověka, který nakonec, pominu-li v tomto ohledu vše ostatní, svou aktuální mediální prezentací musel odradit snad každého soudného člověka. Říci, že Babišova vystoupení byla nedůstojná, by nevystihovalo realitu. Nálož pomluv, polopravd, osobních útoků a také typické babišovské ubrečenosti, ublíženosti, to vše spojené s užvaněností politika, který neumí mluvit a formulovat myšlenky, vytvořila obraz z mého pohledu nevolitelného prezidentského kandidáta.
Z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké podrobit své dřívější názory, postoje a rozhodnutí jisté sebereflexi. Bývá to bolestné. Dokážu si představit, že pro mnohé byl Andrej Babiš na počátku své politické dráhy nadějí. Nadějí spočívající v pocitu, že to bude jiný druh politika a sním přijde i jiná politika. Pochopitelně v tom pozitivním smyslu slova. Možná, že to tak v jistém smyslu i bylo, ale nevěřím tomu, že více jak třetina občanů si opravdu dokáže tohoto člověka jako prezidenta představit. Chápu, že volba prezidenta je na základě principu plebiscitu pro mnohé příležitostí přímo vyjádřit názor, ale také třeba protest.
Možná mnohým z těch, kteří Andreje Babiše aktuálně volili, se jako prezident nezamlouvá, ale tuto příležitost uchopili jako referendum týkající se vlády. Petr Pavel sice není vládním kandidátem, na druhou stranu je však naprosto logické, že vláda a parlamentní koalice nebude podporovat kandidáta opozice. Kdyby byli ve druhém kole prezidentské volby dva občanští kandidáti, což se mohlo stát, ale bohužel nestalo, mohli si občané i politici vybírat podle trochu jiných kritérií, než je tomu nyní. Podotýkám jen v této souvislosti, že když jsme se už rozhodli pro nesmyslnou přímou volbu prezidenta, tak je z podstaty věci absurdní, abychom volili politického nominanta, protože to už mohl volbu provést jako dříve Parlament a nemusel nastat „bratrovražedný“ občanský souboj.
Byť se to někomu nemusí zamlouvat, a v tomto smyslu se také „babišovci“ zhusta vyjadřují, tak není vůbec optimální, aby byl prezident představitelem opozice. Panuje zcela mylný názor, že opoziční prezident provádí jakousi žádoucí korekci rozhodnutí vlády a Parlamentu. Není to tak, opoziční prezident bude na základě svých nedostatečných výkonných pravomocí jen vytvářet zmatky, v rámci svých pravomocí komplikovat politický proces, nebo se dokonce bude snažit, čehož jsme byli svědky, své pravomoci překračovat. Na příkladu Miloše Zemana si můžeme názorně ukázat, že jeho výkon funkce byl poznamenán kontroverzemi, schválnostmi a zlomyslnostmi, které fakticky nic zásadního neovlivnily, pouze z naší země udělaly nedůvěryhodného partnera a v důsledcích to byla jen ostuda.
Nemyslím si, že by měl být prezident pouze jakýmsi ceremoniářem, nicméně představa aktivního, do všeho zasahujícího prezidenta není spojena s žádným benefitem pro stát a jeho občany. Prezident by měl být na základě respektu, úcty a vážnosti oním moderátorem politického procesu, morálním arbitrem a také vzorem. Asi působí docela komicky, představit si podstatu pojmů, jako je úcta, respekt, vážnost či morálka v souvislosti s Andrejem Babišem, a to rozhodně nemluvím o chybách mládí, které jsou v případě obou kandidátů zcela marginálním a zbytečným tématem.
Mohlo by se zdát, že kladu příliš silný akcent na jakousi vnější podobu prezidenta, jak vypadá, jak vystupuje, jak mluví, jak formuluje myšlenky, tedy jak působí. Ano, přijde mi to velmi podstatné, protože, jak jsme mohli dobře poznat, i vnitřní, morální a osobnostní charakteristika hlavy státu se musí logicky odrážet v jeho veřejném projevu. A to je dle mého soudu naprosto zásadní. Závěr je tedy prostý: Podle všeho, co jsem viděl, slyšel a četl, může být Petr Pavel solidním prezidentem (není třeba ho milovat, natož zbožšťovat), kdežto Andrej Babiš žádných prezidentských parametrů nedosahuje, a to ne proto, že by byl nekompetentní, ale pouze proto, že je, kým je.
Mám-li se vrátit k názvu tohoto článku, tak tento výrok prosím berte jako lítost nad tím, že se v naší společnosti nevygeneroval solidní levicový občanský kandidát, který by více oslovil výše uvedené skupiny obyvatel než salonní odborový předák, který navíc postavil svoji kandidaturu na podpisech senátorů, nikoli občanů. Nu, třeba příště.
https://www.idnes.cz/volby/andrej-babis-kandidat-pavel-kampan-souboj-strategie-volic-prezidentske-volby-hrad.A230115_200147_volby_lisv
https://denikn.cz/1054556/ja-rikam-jen-pravdu-babis-promenil-tiskovou-konferenci-v-ohnostroj-vymyslu-overili-jsme-je/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=867831&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
https://www.novinky.cz/clanek/volby-prezidenta-odbornici-to-nejhorsi-co-jsme-zatim-videli-babis-parazituje-na-strachu-z-valky-40420074
