Tím ministrem byl Daniel Herman, „Zdenda Mlátička“ je Zdeněk Ondráček a šlo o interpelaci ministra obrany Stropnického kvůli tomu, že čtvrtá brigáda rychlého nasazení české armády spolupracuje s německou 10. obrněnou divizí.
Soudruzi by asi chtěli, aby česká armáda spolupracovala s 2. ukrajinským frontem maršála Koněva, ale to už asi nepůjde zařídit. Kázali pak jeden za druhým od řečnického pultu tak, že se z toho udělalo mnohým, jinak otrlým poslancům šoufl, takže nakonec blábolili před poloprázdnou sněmovnou. Ministr Herman ale neodešel, protože patrně měl potřebu také říci na adresu komunistů pár vřelých slov a nutno říci, že mi mluvil z duše. Drzost těch, kteří by v podobných situacích měli sklopit zrak, mlčet a šoupat nohama, bylo totiž vskutku nehorázná. Takto se mimo jiné vyjádřil Daniel Herman, když protestoval proti výrokům komunistických poslanců, kteří napadali naší spolupráci s jinými jednotkami NATO, cituji:
„Komunisté měli čtyřicet let čas na to, aby tuto zemi zdevastovali morálně a hospodářsky takovým způsobem, že se z toho hrabeme dodnes. A já tady pozvedám hlas proti této komunistické propagandě, která v roce 2017 zaznívá na půdě českého Parlamentu! Je to nepřijatelné a je to hanba české politiky, že komunisté stále v Parlamentu sedí.“
Po vystoupení Daniela Hermana pocítil patrně každý kovaný komunista v místnosti nutnost se proti kritice KSČ i KSČM ohradit a byli i tací, kteří si zabušili do sněmovních lavic. Komické na tom bylo, že všichni různými slovy požadovali, aby se ministr kultury omluvil našim občanům, jak nehezky mluvil o komunistech a roli KSČ. Myslel jsem, že mě snad šálí zrak i sluch. Ještě to zopakuji: komunističtí poslanci mají za to, že se má občanům této republiky omlouvat ten, kdo kritizuje komunistickou stranu a její praktiky před rokem 1989 a to, jak současná KSČM na to navazuje. Asi chlapci pozapomněli, že Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (č. 198/1993 Sb.) odsuzuje komunistický režim v Československu a činnost KSČ. Tedy ne nějaký proslov, ale zákon, který je povinný každý poslanec ctít. V této souvislosti je také třeba zmínit, že současná, bohužel stále legální KSČM se od tohoto režimu a své „mateřské“ strany nikdy nedistancovala, ba právě naopak, představitelé této strany mimo jiné veřejně velebí zločince typu Klementa Gottwalda, což vytváří s výše uvedeným zákonem jakési společenské schisma. Zákon stanoví, že je něco zavrženíhodné a protiprávní a někdo to beztrestně vyznává a propaguje.
Nejvýživnější byl příspěvek Zdeňka Ondráčka alias „Zdendy mMátičky“ o kterém lze říci asi to, že pokud by jiní komunističtí poslanci měli pokorně mlčet, on by se měl zahrabat někam do úrovně metra trasy A, jež vede nedaleko od základů budovy Sněmovny. Pokud pana poslance Ondráčka neznáte, seznamte se (zde). Takto na výše uvedená slova ministra Hermana reagoval, cituji:
„Nevážený pane ministře, projevy tohoto charakteru, řeknu pindy, si nechte na srazy sudeťáků, kde vy veřejně vystupujete. Neurážejte české občany!“
Jak už jsem zmínil, drzost nevídaná. Pro mne je urážkou českých občanů, když v českém Parlamentu káže o morálce komunistický fízl (a tímto pejorativním výrazem nemíním to, že sloužil u SNB, ale co tam dělal a jak se později profiloval), který nerespektuje zákony a postrádá kromě elementární slušnosti i soudnost, která by mu měla velet minimálně mlčet.
Když se v devadesátých letech vedla společenská diskuse o tom, jestli má být KSČ, respektive její nástupkyně KSČM zakázána, opilý ideály demokracie, tolerance a smíru jsem tehdy zastával názor, že zakázána být nemá, že se sama historicky znemožnila a přirozeně zanikne. Mýlil jsem se. Pokoj nastane, dle oblíbené anekdoty z osmdesátých let, až budou jen tři vrstvy: komunisti, vápno a hlína.
Zdroj:
https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/video-ze-snemovny-ty-pindy-si-nechte-na-srazy-sudetaku-rekl-komunista-ministrovi-31966?seq-no=4&dop-ab-variant=&source=article-detail
