„Hledám zase temnej kout, kdepak moh bych obejmout jeden den tam v Karviné. Hebkej vítr do očí s černou vášní zakročí, jeden sten tam v Karviné. Nebe mělo plno stuh, slunce mělo rudej pruh a...
…a dítě bylo nevinné“, zpíval kdysi Yo Yo Band a i z textu se dá odtušit, že v Karviné to bylo a stále je trochu jinak než třeba na pražské Hanspaulce, kde Yo Yo Band vznikl. Že karvinská hospoda není pražská kavárna se mohl přesvědčit i ministr Rakušan.
Začal jsem trochu nekorektně, přestože si myslím, že lidská blbost je v zásadě rozšířena po planetě homogenně a izotropně. Jen občas dochází k určitým výkyvům, které se ve společenských a politických aspektech odrazí například tak, že třeba v tradičních těžařských, hutnických a obecně industriálních regionech převládají levicové ideologie, jejichž nositelé aktuálně snadno podléhají vábení dezinformačních sfér, což je jedním ze zdrojů nenávistných projevů. Ty se aktuálně týkají Ukrajiny a Ukrajinců, Evropské unie, USA, NATO, vlády apod. Podotýkám jen, že obecně není na levicové orientaci nic špatného, problematické bývá jen to, že se lidé zříkají vlastní zodpovědnosti a požadují, aby tuto úlohu za ně převzal systém, tak jak tonu bylo například v dobách komunistické totality.
To, co bylo slyšet v karvinské pivnici, můžeme slyšet v kterékoli tuzemské hospodě, v obchodě a samozřejmě na sociálních sítích a v médiích obecně. Lidé často a velmi ochotně viní z příčin své nespokojenosti a frustrace někoho jiného, jiné lidi, etnika, národy, politické strany, vlády, státy i nadnárodní struktury, jenom ne sebe samotné. Schéma je stále stejné, takže všem, kteří z tohoto stavu chtějí něco vytlouci, stačí jen tyto nálady správně uchopit. Tak, jak snadno se onehdy dal využít lidový antisemitismus založený vesměs na úplných bludech, tak lze vyvolat i nenávist k Romům, muslimům, Ukrajincům či komukoli jinému, kdo je aktuálně na tapetě.
Rakušanova mise na sever Moravy nepřinesla nic překvapivého. Za sebe oceňuji to, že do toho ministr vnitra šel a musím říci, že se toho zhostil se ctí. Z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké, a hlavně nepříjemné čelit v diskusi lidem, kteří nepřemýšlí, neposlouchají argumenty, a naopak argumentují narativy, frázemi a hesly, o jejichž pravdivosti a relevanci nepochybují, a to ani tehdy, nejsou-li vůbec ničím podložené. Nabízí se sice otázka, jestli má vůbec nějaký smysl s těmito lidmi diskutovat, ale na druhou stranu může někdo oprávněně nabýt přesvědčení, že je to nutné, protože se zdá, že množina takto smýšlejících lidí neustále roste. Navíc je také prakticky nemožné diskutovat se skandujícím davem, ve kterém se identita jednotlivce mění v identitu skupinovou.
Nedokážu odhadnout, jestli a jak může taková akce někomu nebo něčemu pomoci. Řekl bych, že Vít Rakušan (a Starostové obecně) nějaké ty politické body nahrál, což bylo po všelikých kauzách pro stranu užitečné. Možná trochu naivně se také domnívám, že ti, kteří záznam „diskuse“ shlédli, si mohou sami pro sebe říci, že takhle se my nechováme, a to i přesto, že jsme ke všemu výše uvedenému kritičtí. Jinými slovy, jedním z prostředků snahy o kultivaci diskuse včetně té společenské je také ukazovat, jak se diskutovat nemá. „Dobrým příkladem“ mohou být diskutéři z řad aktuální opozice, ale i „aktivisté z lidu“, od jejichž projevů i názorů se může snadno distancovat i dost radikálně naladěný občan.
https://www.youtube.com/watch?v=lG1dYhtSmpA
