Jak je to prosté! Ptáte se, jak se škrtají ekonomové? Inu, tak jako ideologie, zakáže se o ekonomice mluvit a psát. Je to stejně snadné, jako se zbavit světonázoru, náboženského přesvědčení, politických preferencí, práva i morálky
Poněkud ironicky bych podotkl, že dobrých rad není nikdy dost. Autorka článku, na který s trochou nadsázky reaguji, má jasno: Problém s důchody, který zatěžuje a brzy ještě fatálněji zatíží demografický vývoj, se dá vyřešit i bez toho, aby se zvyšoval věk odchodu do důchodu, zvyšovaly se odvody a snižovala se výše reálného důchodu. Stačí přeci najít jen prostředky ve státním rozpočtu. Jak to ale udělat, když je ten, jak všichni víme, v hlubokém deficitu? Je to snadné. Stačí přeci zrušit dotace, které jsou v drtivé většině spojeny s ideologiemi.
Nechť mi konzumenti jasnozřivých řešení paní Šichtařové prominou, ale to je taková okamurovsko-rajchlovská argumentace, která cílí na jedince neschopné či neochotné o problematice přemýšlet. Stačí vyřvat do světa: Dotace jsou zlo a ideologie taky, takže stačí je zrušit, a je to! Co je dotace ví každý, ale možná si mnozí neuvědomují, co všechno jsou ideologie. Nechci zde definice citovat nebo se je snažit nějak prostě reprodukovat, a tak hodně zjednodušeně uvedu, že ideologie se zásadně dotýkají všeho nehmotného, co je součástí lidské existence, a tím pádem zásadně ovlivňují náš hmotný svět. Politika, náboženství, světonázor, právo, morálka, hospodářské principy i ekonomie, to všechno jsou aplikace ideologií.
Není-li součástí ideologie naší civilizace, jak tomu prý bylo ve staré Spartě, svrhnout postižené dítě ze skály, stává se součástí naší ideologie pomoc postiženým a jejich rodinám. Součástí stejné ideologie je solidární princip zdravotní péče, která je založena na potřebě, nikoli na výši příspěvku, kterýžto je dán možnostmi pojištěnce. Na základě určitých ideologických principů je dotován třeba sport, s ohledem na budoucnost je dotováno vzdělání, základní vědecký výzkum a dotačně jsou podporovány i nové technologie. Možná i s ohledem na duševní zdraví obyvatel je dotována také kultura a dotovány jsou i počiny v oblasti ochrany životního prostředí. Je toho daleko více a více je i poskytovatelů dotací, ale je obecně velmi subjektivní určovat, které jsou lepší, které horší a které špatné.
Naopak je snadné říci, že je jednoznačně špatné zneužívání dotací, a ještě horší že jsou dotační podvody. Na tuto oblast logicky cílí všichni odpůrci dotační politiky a v tomto ohledu mají rozhodně pravdu, ale to je problém systémový nikoli principiální. Principiálním problémem ale může být zbytečnost některých dotací, jejich neadresnost a neopodstatněnost. Osobně bych třeba zrušil veškeré dotace pro vrcholový sport a pro veškerá kulturní zařízení. Ať si to zaplatí ti, kdo o to stojí. V ten moment by mě asi počali kamenovat třeba ti, kteří by platili tisíce za návštěvy divadel a posléze i divadelníci, na jejichž představení by po započtení všech nákladů do ceny lístku nikdo nechodil.
Je asi dobré si tak uvědomit, že v mnoha oblastech dotace částečně či plně kryjí to, co by vynaložil občan z vlastní kapsy. Pochopitelně ne vždy a ne každý, ale to souvisí s oním solidárním principem. Obyvatelé paneláků v jistém smyslu přispívají na dotace pro ty, jenž si na střechy svých domů dávají solární panely a pořizují si nové kotle, bezdětní přispívají rodičům dětí, misomusové dotují kulturymilovné, zdraví postižené, bohatí chudé, nesportovně založení lidé nechtěně pomáhají sportovním fanouškům i sportovcům atd.
Vůbec se nebráním myšlence, že dotační systém je extrémně přebujelý, že v jeho rámci existují zbytečnosti, nespravedlnosti a značné úniky, ale každý rozumný člověk dobře ví, že dotační politiku nelze na základě nějakého politického rozhodnutí zrušit ze dne na den ani z roku na rok. Pokud by byla ochota (jako že ji nevidím), je snad možné započít v této oblasti nějaký evoluční proces vedoucí ke zrušení obecně vnímaných pitomostí a je i nutné dělat příslušné systémové restrikce, ale to je asi tak všechno. To může vést k úsporám, ale spatřovat ve zcela nereálném totálním rušení dotací zdroj pro vyrovnání rozpočtového deficitu a tím i nalezení prostředků pro budoucí důchody, je dle mého soudu, paní Šichtařová promine, jen ideologicky motivované matení lidí, kteří jsou ochotni bez jakýchkoli argumentů (všimněte si, že ani ve zmíněném článku není jediný faktický argument) něčemu takovému věřit.
