Znáte to: Večerní bar a u něj patnáct chlapů. Zeptáte se barmana, kde jsou holky, a on jen krčí rameny. Tak takhle ne! Podniky budou mít po implementaci zákonu na povinné kvóty příslušnic něžného pohlaví povinnost toto zabezpečit.
Konečně se pomalu začíná naplňovat to, po čem celá léta voláme. V restauracích, barech a hospůdkách jsou ženy v katastrofální menšině. EU a posléze i naše vláda tomu však konečně učiní přítrž. Závazné kvóty vše napraví. Začne to managmentem, bude to pokračovat na školách a skončí to v hospodách a barech.
Nemůžeme ovšem zastírat, že jsou i tací, kteří toto opatření nechápou, ba dokonce si změnu nepřejí. Pokud ale chceme, aby byly povinné ženské kvóty ve vedení firem, tak proč ne jinde. Jestli chybí ženský element v managmentu, tak proč by neměl chybět u toho baru, to je přeci naprosto ukázkový příklad. Pakliže mají ženy schopnost kultivovat své okolí ve firmách, tak snad o to více by to mělo platit třeba v pohostinství.
V této souvislosti mě napadá, jestli nemůže být trochu zádrhelem to, že to ženy nebudou chtít. To však bude starostí provozovatelů a v další fázi by se ona povinnost mohla přenést na ženy samotné. Prostě budete, berušky, dělat přes den kariéru a večer naplníte kvóty v barech a hospodách! Někdo může namítnout, jak to budou holky dávat, ale když zvládáme chlastat i makat my chlapci, tak to musí holky zvládnout taky.
Stane-li se něco zákonnou normou, musí být logicky stanoveno, jak bude stát zákon vymáhat, a tedy jaké budou sankce v případě jeho porušování. Pokuty jsou samozřejmostí, ale známe, jak se to někdy vleče. V době probíhajících odvolání a kasačních stížností by zůstávalo vše při starém, tedy ve firmách i hospodách by přetrvávalo ono maskulinní dusno, což si evidentně nikdo nepřeje. Navrhoval bych proto, aby byl zřízen vládní úřad, jenž by spravoval jednotku okamžitě připravených žen, které by ihned po zjištěních při namátkových kontrolách byly nasazeny tu do vedení ČEZu, tu do restaurace U Růžového sadu.
Nedělám si vůbec iluze o tom, že po implementaci tohoto zákona bude svět takřka okamžitě krásnější, a hlavně zdravější a spravedlivější. Takováto norma může být začátkem celého ozdravného procesu. Jako další krok bych si proto představoval kvóty dívek na školách a v učilištích. Například takové hornické učiliště na tom bude v tomto ohledu asi hodně bledě. A nesmí se zapomenout ani na nás, na muže. Logicky je třeba prosazovat třeba kvóty mužů na pozicích zdravotních bratrů a úplně vidím dílnu firmy zabývající se paličkováním krajek, jak tam ruku v ruce paličkuje deset žen a stejný počet pánů. A nepochybuji o tom, že vás napadne řada dalších oblastí, kde je třeba zjednat nápravu.
Poznámka:
Teď už vážně: Po mnoha letech strávených v managmentu velkých firem jsem přesvědčen, že ženský element ve vedeních firem i v běžných pracovních kolektivech je obecně dobrý a přínosný, musí být ale akceptována různá genderová specifika a hlavně to musí být proces přirozený, nikoli zákonem vynucovaný. Povinné kvóty nemají dle mého soudu žádný emancipační charakter, ale jsou naopak pro ženy ponižující, neboť může být a logicky i bude poukazováno na to, že třeba paní finanční ředitelka není na svém postu proto, že je extrémně schopná (i kdyby byla), ale jen proto, že je to žena.
