Léta se tradovalo, jak vzdělaný a inteligentní je Miloš Zeman. Byl i dobrým příkladem toho, že inteligence není chytrost a vzdělanost není moudrost. Dnes mám pocit, že i obraz vzdělance a polyhistora byl jen mýtem a propagandou.
Už je to pěkných pár dní, co se národ bavil jednou z množících se prezidentových minel, kterou spáchal patrně ve snaze poučit národ, konkrétně diváky televize Barrandov (což je asi opravdu oříšek). Šlo o to, co jsou to lumíci, a co tito tvorové dělají. Jako přírodozpytec a entomolog mám o lumcích, lumčících a lumících docela jasno, ale musím říci, že nepovažuji za žádnou katastrofu, když se někdo v podobných názvech splete, nazve hmyz jménem hlodavce, hlodavce názvem hmyzu nebo se do toho jakkoli jinak zamotá. To se může stát.
Nemám ani rád, když je někdo kvůli nějaké bezvýznamné chybě zesměšňován a jsem možná paradoxně z hlediska své odbornosti poměrně velmi tolerantní k tomu, když slyším, jak lidé chybně určují a zařazují různé živočichy, jak jim propůjčují neexistující vlastnosti a jak lpí na různých tradičních nesmyslech s tím spojených. Nic se mnou nedělá, když někdo označí za brouka jakéhokoli lezoucího tvora, který nevypadá jako obratlovec. Vždy si při té příležitosti vzpomenu na své nedostatky v technických disciplínách, o řemeslných znalostech a dovednostech ani nemluvě.
Na druhou stranu by mě asi nenapadlo někoho poučovat v oborech, ve kterých naprosto tápu, a to ani tehdy ne (nebo právě proto ne), kdybych byl prezidentem. Tímto se pomalu dostávám k tomu, co to vlastně ten náš pan prezident dělá. Nepochybuji o tom, že měl kdysi velmi dobrou paměť. Aniž bych se chtěl chlubit, já také. Nerad, ale přesto musím konstatovat, že docela jasně cítím, jak u mě tato dispozice po padesátce pomalu (možná docela rychle) a jistě degraduje. Myslím si také, že by paralelně s tímto procesem měla u každého narůstat ostražitost a určitá sebereflexe. Jinými slovy: člověk by neměl propadnout pocitu, že vše, co si nějak pamatuje, je skutečně přesně tak, jak si to pamatuje.
Myslím, že je to přesně případ Miloše Zemana. Kdysi nasál nějaké informace a dodnes má pocit, že je dokáže stále přesně a správně prezentovat. Myslí si to, protože mu schází sebereflexe, pokora a soudnost, a pravděpodobně se již dlouho pohybuje v prostředí, které mu nedokáže nastavit pravdivé zrcadlo. Když se toto spojí s chorobnou touhou neustále někoho poučovat (něco o tom vím a moje dnes již dospělé děti by o tom mohly vyprávět), tak to začne být problém.
Nevyjádřím asi žádnou převratnou myšlenku, když napíši, že to, co nazýváme chytrostí, není jen intelektuální dispozice, a že moudrost kromě intelektu, a ne zcela bezpodmínečné vzdělanosti v sobě zahrnuje právě ony morálně vlastnosti, jako je pokora, nadhled a ona zmíněná sebereflexe. Není také jen jeden druh měřitelné inteligence a žádný z příslušných druhů není bohužel přímo úměrný morálce, etice a lidskému charakteru jako takovému. Oslavovat někoho za to, že se za hodinu naučí nazpaměť pět stránek textu nebo dokáže z hlavy násobit šestimístná čísla, znamená jen oslavovat něčí dispozici, na které příslušný jedinec má většinou pramalou zásluhu.
Moudrost, ale i chytrost se často definují jako schopnosti, a to nejen vrozené, ale i nabyté studiem, různě získané informace spojovat, třídit, vyhodnocovat a vytvářet z nich určitý obecný rámec znalostí a také schopnost se v nich orientovat. Z tohoto pohledu pro mě nebylo nijak šokující, že Zeman spletl hlodavce lumíky se zástupci hmyzu lumky či lumčíky, ale to, že jednak rozvedl jakousi absurdní pověru, že nějaká zvířata páchají hromadnou sebevraždu (žádná zvířata nepáchají sebevraždy, to je jen bytostně lidský pohled na nějaké chování zvířat, kterému lidé nerozumí) a jednak označil onoho lumíka za "něco mezi broukem a motýlem, podle toho, v jaké fázi vývoje se nachází". Za vyřčení takové hovadiny by kterýkoli z mých potomků ve svých deseti letech dostal takového lepáka, že by si do smrti pamatoval, že žádný živočišný druh se během vývoje nemění v příslušníka jiného živočišného druhu, natož pak řádu.
Vyřčení takového nesmyslu svědčí o fatální neznalosti zcela základních principů biologie. Rozlišit typické představitele brouků a motýlů umí již předškolní děti. Jen pro pořádek, lumci sice patří společně s brouky a motýli do živočišné třídy hmyzu, ale nepatří do řádu brouci, ani motýli, ale jsou příslušníci hmyzu blanokřídlého (Hymenoptera). Jsou tedy příbuzní třeba včelám, vosám nebo mravencům. Totéž platí o lumčících, kteří stejně jako lumci tvoří v rámci tohoto řádu samostatnou čeleď. Rozdíl mezi broukem a motýlem, případně mezi nějakým příslušníkem blanokřídlého hmyzu a broukem nebo motýlem se dá srovnat s rozdílem mezi kočkou a myší, tedy mezi šelmou a hlodavcem, což jsou stejně jako brouci, motýli i blanokřídlí samostatné řády.
Miloš Zeman má tendenci se prezentovat v různých vědních oborech, takže každý nemusím hned odhalit nějakou podobnou hloupost jím vyřčenou v příslušné problematice. Možná historici, ekonomové či fyzici úpí stejně jako já, když poslouchají (když se jim donese), jak Miloš Zeman provádí z televizní obrazovky osvětu v jejich oboru. Aktuálně úpí i ústavní právníci, i když porušování Ústavy a jejích zvyklostí prezidentem republiky pochopí i úplný diletant. Myslím, že pohádky máme všichni rádi, ale musíme dopředu vědět, že je to pohádka, ne že to má být pravda. To, co se povídalo o chytrosti, vzdělanosti a snad i o moudrosti Miloše Zemana je jen mýtus, který vzal jednou provždy zasvé.
