Orbán vrací Maďarsko tam, kde civilizované země být nemají. Státem podněcovaný nacionalismus a legislativně zakotvená homofobie jsou atributy jiného světa a doby. I my si musíme jasně zvolit, kam patříme, Babiš to za nás neudělá.
Na summitu EU se stalo něco poměrně nečekaného. Představitelé řady členských zemí se při diskusi o maďarských homofobních zákonech počali chovat jako lidé mající své emoce a jasně ukotvené názory, a ne jako panáci hledající diplomatické koncensy a kompromisy spojené s úlitbami a účelovými řešeními.
Lucemburský premiér Xavier Bettel, který otevřeně přiznává svoji homosexuální orientaci, ostatním účastníkům představil svůj životní příběh, belgický premiér Alexander De Croo vyzval zaslání dopisu adresovaného evropským institucím, aby posoudily, zda maďarské zákony neodporují právům občanů EU z LGBT komunity, a zda tyto zákony nejsou diskriminační. Nizozemský premiér Mark Rutte poté upozornil na trvalé zpochybňování základních hodnot EU. Přičemž se vyjádřil, cituji: „Proč vlastně v EU zůstáváte? S takovým zákonem nemáte v EU co dělat." Na to reagoval švédský premiér Stefan Löfven tak, že Maďarsko zůstává v EU proto, že včetně rodiny samotného premiéra zneužívá evropské fondy, k čemuž dodal, cituji: „Švédští občané nemají nejmenší chuť posílat peníze státu, který takto jedná."
Kritika na adresu Viktora Orbána zazněla z úst řady vystupujících politiků, zcela očekávaně našel zastání jen u premiérů Polska a Slovinska. Oba se vyjádřili, že Maďarská republika má právo chránit takovým zákonem děti. Stejně očekávané bylo i mlčení českého premiéra, který na následné otázky na toto téma jako obvykle jen cosi plkal o tom, že inkriminovaný zákon je třeba prostudovat a Maďarsko musí své postoje vysvětlit, a podobnými nic neříkajícími frázemi se vyhýbal jasnému stanovisku k věci, která je zcela jasná. Česká republika se také nepřipojila k apelu 17 zemí, které se zastaly práv homosexuálů s tím, že příslušní ministři teprve rozhodnou o tom, zda se připojí.
Zcela zásadním aspektem je v této věci skutečnost, zdali příslušní premiéři vyjádřili většinový názor občanů svých zemí. U výše jmenovaných je to více než pravděpodobné. V případě Viktora Orbána se nabízí logická otázka, zdali jeho režim založený na nacionalismu, omezování občanských svobod, státních restrikcích a nyní vydávající homofobní zákony je akceptovaný většinou Maďarů. Nevím, jak to vnímá maďarská veřejnost, ale pokud stojí za orbánovým režimem, nelze v tom Maďarům bránit, ale jejich země pak skutečně do EU nepatří.
U nás je v těchto otázkách společnost rozdělena, což Andrej Babiš dobře ví, a proto jako i v jiných podobných případech nevyjadřuje žádná jasná stanoviska, mlží a snaží se neuškodit si u žádné potenciální skupiny voličů, což je na jednu stranu pochopitelné, ale z jiného pohledu je to výraz slabosti a bezcharakternosti politika, který není ochoten jasně své názory deklarovat, obhajovat a stát si za nimi. Myslím si, že je to chyba. Tak se nemají chovat ani politici, natož pak řadoví občané.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/lgbt-summit-eu-evropska-unie-brusel-anndrej-babis-viktor-orban-homosexualove-zakon.A210625_105554_zahranicni_dtt
https://denikn.cz/minuta/646558/
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsti-lidri-se-pustili-do-orbana-kvuli-diskriminaci-homos/r~19b7bb82d5ab11eba7d80cc47ab5f122/
Poznámka: Slovní hříčka použitá v názvu článku je docela mnohoznačná, přičemž některé nuance jsem si ozřejmil až dodatečně. Vedle první slabiky „or“ ve jméně maďarského politika, jež se na první pohled shoduje s anglickou spojkou „nebo“, vyjadřuje toto slovo v maďarštině ochranu. Význam má i zbytek slova „bán“, znamená to vládce či místodržitel. To slovo je používáno v některých balkánských jazycích (původně snad pochází z chorvatštiny) a z ní ho patrně převzala maďarština i slovenština. „Ban“ s krátkým „a“ je ovšem také internetový výraz označující zablokování přístupu, což má v jistém smyslu také svoji symboliku.
