Krátce po vstřícné depeši Chrabré čtyřky, jíž se utvrdilo nerozborné strategické partnerství s Východem, následuje krásná sólo zdravice, která zmiňuje "naše skutečné" strategické partnerství s baštou Západu.
Teda fakt, myslel jsem, že budu Trumpovo volební vítězství oplakávat a teď se znovu raduju jak malé děcko. Tak rychlé rozptýlení smutku jsem nečekal. Přesvědčte se sami zde.
Jenomže to je právě ono: Když nemáme mohutnou armádu (tuším, že jediné tři bojeschopné gripeny ani nejsou doma a flámují kdesi na Islandu), musíme na globální situaci vyzrát uznalou vlídností, zdvořilostí a taktikou.
Být takhle zadobře s Čínou a Amerikou současně je naprostá pohádka, to jsme nezažili za celou naši dosavadní historii! (Jen jestli se naše malá zemička samou ochotou nepřetrhne vejpůl při takovém velkorysém rozkročení) Snad ani praotec Čech neměl tak odvážné sny o životadárném mostě napříč celým světem, jehož zásadním pilířem bude náš Hrad. Co, bude - už nyní je! To by nevymyslel ani Král železný a zlatý, natož Karel IV., Jiřík z Poděbrad a císařská jasnost Rudolf II. Zkrátka nikdo. I když... možná právě tohle měla na mysli kněžna Libuše, když viděla město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká.
Protože "český Donald Trump" byl zvolen mnohem dříve, než americký, můžeme hrdě říci, že právě ten náš je skutečným prototypem a jediným pravým originálem. Skoro bych řekl, že teď může OSA vesele zabzučet a z těch "plagiátorskejch Amerikánů" sedřít kůži za autorská práva.
Zároveň bych se trošičku bál, co si počne zmíněná Chrabrá čtyřka. Jaký dopis by tentokrát vykouzlila, kdyby náhodou paní čínská velvyslankyně důrazně požadovala vysvětlení, kteréže ze strategických partnerství je to jediné "naše skutečné".
Ba co hůř, kdyby třeba nově zvolený americký prezident slíbil přijmout pozvání do Prahy (a nově uznat "skutečné partnerství" Česka s Amerikou) jen pod vysoce politicky korektní podmínkou, že se bude mluvit o svobodě a právech Tibeťanů! Von vám je ten svět fakticky složitej :-)
