Stalinův polibek smrti

Sledoval jsem na Tv NOE dokument o životním příběhu ruského pravoslavného kněze Vladimíra Ambarcumova, který nalezl smrt na popravišti v Butovu na předměstí Moskvy, v období tzv. "velkého teroru".

Bylo to vraždění lidí bez soudu, jako na běžícím pásu, na základě jakési "bumažky", pouhého administrativního příkazu. 
(http://www.tvnoe.cz/sites/default/files/styles/titul_poradu/public/kat/264/10911k0.jpg?itok=hOMUORlM)
Přízračné je, že sami popravčí skončili mnozí úplně stejnou smrtí. Režim "zametal stopy" a odvděčoval se po svém těm, kdo mu bezduše sloužili. 
Komunisté se později snažili zatajit existenci pole smrti v Butovu a nechali tam vyvážet odpadky. Vznikající smetiště mělo zahladit stopy. Taková byla jejich úcta k zesnulým. Ale potomci obětí se nakonec také nechali slyšet. Stále více jich začalo na ta místa chodit a vzpomínat na své zmizelé příbuzné. V devadesátých letech proběhl archeologický průzkum a také byly pořízeny podrobné seznamy obětí.

...
V souvislosti s Butovem a dalšími moskevskými popravišti se mi také vynořil smutný příběh českého letce Jana Březiny. Z nadšení otce, Václava Březiny, se Janova rodina přestěhovala do Sovětského svazu, aby tam přispěla k budování komunistického ráje na zemi. Jan se v roce 1937 zúčastnil sovětské výpravy na severní pól. Na krátký čas se stal oslavovaným hrdinou. „Soudruh Stalin nás políbil jednoho po druhém a po něm nás přivinuli na svou hruď Kalinin, Molotov, Dimitrov, Vorošilov, Kaganovič, Ježov a druzí.“ napsal Jan Březina ve své knize Cesta na severní pól. Asi ještě netušil, že dostal od Stalina polibek smrti.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/jan-brezina-1938-papaninova-vyprava-severni-pol-josif-stalin-velky-teror-poprava-nkvd.A180815_095248_zahranicni_aha

Lidí z Československa, kteří z naivity odešli do "země zázraků", bylo více. Ale domnělý ráj jim záhy ukázal, jak umí být vděčný. Ve studii Mečislava Boráka (Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953) jsou zmíněny stručné životopisy řady lidí československého původu, kteří skončili na moskevských popravištích. .
(http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/nastup-velkeho-teroru-v-moskve/)

V Butovu bylo povražděno přes dvacet tisíc lidí, z čehož mělo být kolem tisíce duchovních. Závěr televizního dokumentu přinesl náznak naděje a cestu k možnému usmíření. Například postavení kostela na místě popraviště. Mše za usmíření v něm slouží kněz, který je potomkem v Butovu popraveného Vladimíra Ambarcumova...
Vždy záleží na lidech, na jejich srdci a svědomí. "Bojte se otroka, protože se bude snažit udělat otroky i z vás." Ten národ, který byl zotročován krvelačným bolševickým režimem, národ, který tolik trpěl, který má tolik světců a mučedníků, národ, který mnohokrát osvědčil hlubokou víru... Bude se umět odpoutat od dědictví násilí a nesvobody? Bude se umět chovat k ostatním národům kolem sebe jako skutečně dobrý přítel, s úctou k jejich svobodě? Bude se umět chovat jako národ neagresivní, vstřícný, otevřený, pravdivý a přející? 

...

...