Napsal mi kamarád, fotograf z Francie, že byl 8 dnů v nemocnici s nákazou čínského viru. Léčba proběhla dobře, je mimo stav ohrožení, ale cítí se zatím hrozně slabý...
Ani jsem se moc nevyptával, ale vypadá to, že když jsou lidé mimo akutní ohrožení života, posílají je léčit se domů..: Moc na něj myslím. A mám naději
...
...
Přes všechna dramata, malá nebo velká, jsou zdroje naděje stále stejné.
Existují konstanty, které nezměníte ani referendem.
...
Když ustane
hluk a shon
obloukem nad propasti
ticho proniká
plností se chvěje
brány otevře
a vede do naděje
...
...
Dvojí mlčení.
Je ticho prázdné sobectvím
když
z ledu
lhostejnosti
jen vyprahlost slov zbyla
a není co říci.
Nechtěls vidět
nechtěls vnímat bolest
těch, kdo volají
tak dveře zavíráš a mlčíš
To druhé je mlčení z plnosti
ticho tak krásné...
mlčení skutkem
mlčení lásky
...
...
...
Na dnešek, 31. března 2020 spadá 40. výročí úmrtí Vladimíra Holana,
hledal jsem proto něco z jeho veršových záznamů
"...a věda, že i víno se někdy čistí metlou,
zpolíčkuje tu její podle těla tvář,
která teď vyzývavě přečnívá proti duši
a zapírá slíbené desátky z předních věcí,
Nebo ji přinutí spolykat oba snubní prsteny!
Nebo jí leccos připomíná zpětnou račí formou
a pak ji jenom poděsí svým nožem bez špičky
ač dlouho broušeným na lodi bez přístavu..."
(Vladimír Holan, Máša, citace části básně)
...
...
"Často se ptají, proč nejvšednější zdejší
neopěváš vším tím, co o tom víš,
zatímco ani na ty nejmilovanější
báseň nesložíš...
Ptají se marně: vždyť všednost zázračná je,
však je a možná není též,
zatímco láska je a jenom ta je
a jako mlčení nezná už ani lež"
(Vladimír Holan, veršové záznamy, březen 1949)
...
...
...
