Reaguji na články Jana Zieglera a Jiřího Turnera k tématu obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí
...
1/ Jsem názorově blízko mnohému z toho, co píše Jiří Turner. Jeho argumentace je klidná, rozumná, nekonfrontační, smířlivá. Velice kvituji!
Přitom všem jsem ale spíše zastáncem návratu Mariánského sloupu. Možná by tam měl opravdu jednou znovu stát. Ale měl by za tím být především důkladný a poctivý proces uzdravování našeho historického vědomí. Aspoň trochu očištění od mýtů a lží (jež komunisté dál ochotně živili a rozdmychávali).
Návrat sloupu nemusí nastat hned a rozhodně by se tak nemělo dít konfrontačním stylem. Jak jsem napsal v diskusi pod blogem Jana Zieglera, jde mnohem spíše o proces uzdravení historické paměti národa. Usmíření ve společnosti nejde bez pravdivého pojmenování věcí, které se v minulosti staly. Nejdříve je třeba spolu mluvit jako slyšící. A až pak, třeba později, obnovit některé zničené věci (zdaleka nejenom sloupy).
Mám zároveň velkou úctu k práci, která je již udělaná (sochař Petr Váňa, Společnost pro obnovu Mariánského sloupu, atd.) a která fakticky může obnovení sloupu přiblížit. Ale chce to podle mne trpělivost. Pokojnější a smířlivější náladu v zemi... Na tom musí kousíček zapracovat každý z nás.
...
2/ Dialog ve společnosti a usmiřovací procesy proběhly v mnoha zemích, které měly to štěstí, že se po druhé světové válce vyvíjely svobodně. U nás byla svoboda na více než čtyřicet let zadušena, proto se mnohé záležitosti odložily na později a dodnes nejsou dořešené. V něčem podobně kontroverzní, vášně vzbuzující jako mariánský sloup, je dodnes otázka vyhnání Němců. A najdou se i další prubířské kameny.
Použil bych metaforu, že duše národa má ještě stále pár vylámaných zubů. Jazyk, jímž mluvíme, jakoby na ně narážel. Jeden druhému moc nerozumí a hned se do krve hádáme téměř o cokoliv. Možná jedním z "vylomených zubů" je i ten mariánský sloup. Když ho opravíme, jistě to už nebude ten původní, ale naše pusa aspoň nebude děravá a naše uši snad přestanou být nechápavé vůči domnělému "šišlání" toho druhého.
...
3/ A ještě jedna věc: Barbarské povalení mariánského sloupu mělo povahu "osudového symbolu". To nelze podceňovat. Jde o skutky toho typu, které je záhodno napravit. Kdybych podpálit sousedovi střechu, tak třeba aspoň moji vnuci by ji měli opravit, když jsem to já nestihl.
...
_________________________________________________________
(V názvu článku je v závorce použita citace jedné z písní Wabiho Daňka)
...
...
...
