Milý příteli, zabouchni dveře, pořádně zamkni... Co kdyby - nedej Bůh! - šel kolem člověk v nouzi a potřeboval pomoc? Jaká hrůza, kdyby to byl vandrovník a k tomu cizinec! Jak si to dovoluje, co tady pohledává?
..............................................................................................................................................
Kdo práskl dveřmi a zamkl na sedm západů, nakonec ani nepozná, že venku klepe přítel. Anebo posel dobrých zpráv. Jaké hodnoty vyznáváme?
Co neoddělitelně patří k evropským křesťanským hodnotám, snad napoví příběh lékaře, který jel sloužit jako dobrovolník do jednoho z uprchlických táborů v Maďarsku. Brzy si všiml člověka, který uklízel latríny a pomyslel si, že to bude jeden z uprchlíků pobývajících v táboře. Dal se s ním do řeči a zeptal se ho, odkud je. Ukázalo se, že byl z Maďarska. Křesťan, církevní hodnostář, biskup, který si mezi svými povinnostmi našel čas právě na tuto službu.
Reaguji na gratulace panu Orbánovi. Cituji např. z FB profilu Pavla Bělobrádka: "Gratuluji Viktoru Orbánovi a straně FIDESZ k výraznému vítězství ve volbách. Těším se na další spolupráci v rámci Evropské lidové strany, v níž KDU-ČSL sdílí s FIDESZ řadu názorů. Odmítáme povinné migrační kvóty a jejich spojování s čerpáním evropských fondů. Problém migrace se musí řešit v místě konfliktu. Musíme bránit hodnoty evropské křesťanské civilizace a národní kultury."
Jasně, popřát vítězi voleb v nedaleké, spřátelené krajině patří k základní zdvořilosti a k dobrým vztahům. Ale chtěl bych se zaměřit na obsah gratulací, jaký je a proč.
Když musíme, tak musíme (bránit evropské křesťanské hodnoty). Téměř jedním dechem se k tomu musu přidává odpor proti migračním kvótám. Což by mohlo bezmála navozovat dojem, že "hlavní křesťanskou hodnotou dneška" asi bude antimigrantství a uzavírání se do sebe. Prosím, jaké vyhlídky má kultura, která upadá do strachu a do představ o nutnosti sama sebe bránit před "hrozbami" z okolí? Obávám se, že taková defenzivní kultura zajde sama na úbytě.
..............................................................................................................................................
Podstatou kultury je otevřenost. Živá kultura jde vstříc světu, neuzavírá se před jeho možnostmi a výzvami. Sama je iniciativní, nabízí, promlouvá. Komentuje události s velkou účastí a pochopením. Odvážným a překvapivým způsobem, který občas také narazí, což patří k věci. (Viz konání a veřejné promluvy současného papeže Františka)
Živá kultura se také na událostech přímo podílí a tvoří je. Nebojte se! V souvislosti s dubnovým výročím úmrtí papeže Jana Pavla II. jsem měl možnost sledovat několik dokumentárních pořadů o jeho životě a veřejném působení. Myslím, že jsou dobrým příkladem otevřenosti a schopnosti promluvit, tvořit události, pozitivně měnit svět.
.......
