K narozeninám Karla Čapka

"Dnešnímu člověku není třeba nenávisti, nýbrž dobré vůle, ochoty, shody a spolupráce, je mu třeba vlídnějšího morálního klimatu. Myslím, že by se s trochou obyčejné lásky a srdečnosti daly dělat zázraky."

...

1/ Dnes, 9. ledna 2020 si připomínám nedožité 130. narozeniny Karla Čapka a také dosti trpký závěr jeho života, kdy se stal cílem nevybíravých útoků. V prosinci 1938 zemřel možná i proto, že jako mimořádně citlivý člověk byl tou štvanicí a zhrubnutím společnosti hluboce zraněn... V domácím, českém prostředí jej nenáviděli ti, kdo vnitřně tíhli k nacizmu, také se ale stal hromosvodem frustrace lidí z toho, že skončila První republika, k jejímž významným duchovním a myšlenkovým protagonistům patřil.
A nadto byl nenáviděn německými nacisty. Gestapo jej mělo na svých seznamech mezi těmi, na něž si brousilo zuby přednostně. Avšak ti, kdo chtěli ubližovat a ubližovali, zkrátka zmizeli. Zatímco Čapkův myšlenkový a umělecký odkaz, jakož i úcta k němu zůstává.

________________________________________________________________
2/ Velký talent, cit pro jazyk a jeho podmanivý rytmus se projevuje už v Čapkových básních, které psal ve věku kolem 14, 15 let. Vybírám aspoň něco málo.

NÁVRAT
Lyrická pohádka
Mladičký princ si vyjel do světa
a dal se cestou bílou, dlouhou 
S úsměvem krotkým letěl do světa,
kam vedla bílá cesta ujetá,
opilý sluncem, mládím, touhou. 
Ta cesta běží v dálavy,
a po ní z podkovy časem jiskra vylétá,
třemení tiše, přitlumeně zvoní
na bujně divokém a černém koni
Tak mladý princ se vydal do světa.
Zraky se toužně v dálku upjaly,
kde tušil velký, neznámý ten svět 
Dva staří lidé za ním volali, dva staří lidé ruce spínali 
A mladý princ se neohlíží zpět.
A bez jediné rány dobude celý svět ten
v šíř a dál a osvobodí lid ten utýraný,
pobije všecky despotické pány
a bude vládnout světem – velký král 
A loupežníků hrady zapálí
a sveřepý rod obrů vyplení,
a vyhraje boj s drakem zoufalý
a vnikne do sluje ve pustém úskalí
a vyvede tu Paní z vězení.
A bledá, hrdá, plavovlasá Paní mu řekne měkce jen – “Můj vítězi”,
a jeho hlavu strhne znenadání ku svojím prsům hebkou,
útlou dlaní a bude líbat dlouze, bez mezí 
Ta cesta klesá do šera – a po ní z podkovy časem jiskra vylétá,
třemení tiše, přitlumeně zvoní
na umdleném a zaprášeném koni  
To mladý princ se vrací ze světa.
Mhy v těžkých masách táhly na nivy.
Noc byla divná, šerá jako šakal.
Popustil uzdu jezdec tesklivý
a sklonil hlavu koni do hřívy
a zoufale a usedavě plakal.
(1905) 
...

_______________________________________________________________
3/ Karel Čapek byl vnímavým, pronikavě přemýšlejícím pozorovatelem. Jeho esej Proč nejsem komunistou by se měl veřejně číst na náměstích denně - právě v dnešní době a nejenom v ní.
...

Karel Čapek 
Proč nejsem komunistou (úryvky)
(...)
"Bylo by mi lehčeji, kdybych jím byl. Žil bych v domnění, že přispívám co nejpříznivěji k nápravě světa, domníval bych se, že stojím na straně chudých proti bohatým, na straně hladových proti žokům peněz, věděl bych, jak o čem smýšlet, co nenávidět, čeho nedbat. Místo toho jsem jako nahý v trní: s holýma rukama, nekryt žádnou doktrínou, cítě svou bezmocnost proti světu a nevěda často, jak chránit své svědomí. Je-li mé srdce na straně chudých, proč u všech všudy nejsem komunistou? Proč jsem na straně chudých?"
(...)
"Poslední slovo komunismu je vládnout a nikoli zachraňovat: Jeho velkým heslem je moc a nikoliv pomoc. Chudoba, hlad, nezaměstnanost nejsou mu nesnesitelnou bolestí a hanbou, nýbrž vítanou rezervou temných sil, kvasící hromadou zuřivosti a odporu." (...) "Nemohu být komunistou, protože jeho morálka není morálkou pomoci.
(...)
"Nejdivnější a nejnelidštější na komunismu je jeho zvláštní pochmurnost. Čím hůře, tím lépe, porazí-li cyklista babičku, je to důkaz zpuchřelosti dnešního řádu" (...)
"Nenávist, neznalost, zásadní nedůvěra, to je psychický svět komunismu, lékařská diagnóza by řekla, že je to patologický negativismus. (...) se svou nenávistí a vzteklostí chce z člověka učinit kanál, takového ponížení si člověk nezasluhuje."
(K tomu komentář autora blogu: Ruku na srdce, když se pozorně podíváte na nenávistný jazyk dnešní propagandy namířené proti svobodnému, demokratickému světu, poznáte, jak jednoznačně komunistické kořeny ta propaganda má. A jak precizní diagnózu Karel Čapek napsal)

...

_____________________________________________________________

4/ Karel Čapek nebyl komunistou, protože byl na straně chudých. Břitce odhaluje lež a podvod komunizmu, jemuž jde o moc, ne o pomoc. Ba co hůř, komunizmu, včetně jeho dnešních zastánců či pohrobků dodnes jde o otevírání rezervoáru temných kvasících sil nenávisti. Nenávist lidem nepomáhá. Naopak ještě více prohlubuje lidskou bídu. Nenávist je skutečnou příčinou, proč v komunistických vznikaly a dodnes vznikají otrokářské pracovní lágry a proč komunizmus zavinil desítky milionů (až sto milionů) mrtvých po celém světě.

"Dnešnímu člověku není třeba nenávisti, nýbrž dobré vůle, ochoty, shody a spolupráce, je mu třeba vlídnějšího morálního klimatu. Myslím, že by se s trochou obyčejné lásky a srdečnosti daly dělat zázraky." (Karel Čapek, Proč nejsem komunistou)
 

...

...

 

Autor: Marek Trizuljak | čtvrtek 9.1.2020 13:55 | karma článku: 21,59 | přečteno: 345x