Je třeba na to jít od lesa, nejlépe jako pan Hřib

Vlastně naopak: je třeba na to jít do lesa. Pokud možno za svítání. Ale vlítnout tam příliš brzy, ještě potmě, je kontraproduktivní. Davy konkurentů jsou vám v patách a seberou i to, co jste neviděli. 

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Na závěr recept, čímž přecházím do kategorie tzv. fůůůůd blogu. Hříbky rozkrojíte na půlky a nakladete na plech vymazaný máslem. Nasypete na ně sůl a čerstvě mletý pepř. Se solí a pepřem můžete nakládat velkoryse. Pak hříbky pečete v troubě, až začnou zlátnout. Zalijete je hojně smetanou ke šlehání a ještě znovu důkladně zapečete. Je to neskutečná dobrota.
(Fotografie pocházejí z neladného tvůrčího doupěte recidivujícího pachatele blogu. A kupodivu na ně lze kliknout)

...

...

...