Poprask kolem hujáveje je před vánočními svátky velice pikantní. Tím spíše, když na "vánočních" trzích znějí písně, které do adventu vůbec nepatří.
Můžu vám zaručit, že kdyby se ze stánku s elektronikou linula koleda "Hej, hej, Hujavej", vyhnul bych se mu tak zdaleka, abych to ani neslyšel. Ostatně Vánoce jako svátky nákupního šílenství mě už dávno neberou, přesněji řečeno, nikdy mě nebraly.
Advent nejsou Vánoce a Vánoce nerovnají se advent. Kdyby se v postním období, daleko před Velikonocemi vyřítil šohaj v kroji, s pomlázkou v ruce, bude za hloupého hejhulu. Stejné platí pro adventní dobu. Ta má svoji vlastní hodnotu, na niž jsme asi zapomněli. Je to hodnota "úklidu" ve vlastním nitru. "Připravte cestu Pánu, urovnejte stezky" jsou slova Jana Křtitele, která se čtou každý rok při mši na druhou adventní neděli.
Nákupy, ani předvánoční úklid v domácnostech nemají být horečnou kampaní. Smyslem je obnova řádu. Z pořádku věcí, z uspořádání hodnot vyrůstá pokoj.
V jakém kontrastu s tím jsou a jak výmluvným symbolem se stávají "předvánoční" neprůchodné dálnice!
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Ale co je podstatou hujavejového pozdvižení? Inu, zase nějaký císař chce o nás vědět všechno. Možná i to, kolik totálně napančovaných punčů jsme na vánočních trzích vypili. Nezapomeňte přitom na selfíčka! Sranda to ale není, protože se jedná o dnes už globální "sběr dat". Hlavní sběřiště se přesouvá z počítačů do "smrtfounů".
Jak se takový systém dá zneužít proti lidské svobodě a k dosud nikdy neslýchaným novým zrůdnostem, ukazuje situace ujgurského národa žijícího na severozápadě Číny. Právě z těchto důvodů je nezbytná opatrnost. Ne však poprask, ale mnohem spíše velmi přesně cílené, vědomé a obezřetné kroky. Pokud si nevezmeme poučení z obludné totality, jíž jsou vystaveni Ujgurové, pak jsme mnohem hloupější, než časově vyšinutý šohaj s pomlázkou.
------------------------------------------------------------------------------------------------
Císař Konstantin měl taky svůj systém sběru dat. Po celé římské říši, jíž vládl, byly rozeseté křesťanské komunity a měly své oficiální představitele - biskupy. Císař udělil biskupům privilegia podobná vysokým říšským úředníkům. Měli například k dispozici vůz se spřežením a nezbytným personálem, který nejenom vozil hodnostáře na jejich cestách, ale zároveň je také monitoroval, kam jezdí, s kým se sejdou, o čem mluví. Císař se spolehlivě dozvěděl, že se někde setkalo více biskupů a na čem se usnesli. Na svoji dobu velký výdobytek, biskupský kočár, byl jakýmsi "hujavejem", který sloužil svým uživatelům a zároveň sbíral data. Předával je poskytovateli služby - císaři. Zprávy sice putovaly celé týdny, někdy i měsíce, ale čas měl tehdy úplně jiné plynutí a hodnotu. Zatímco hodnota informace zůstává kardinální. Stejně tak jako dopady na náš život. Proto neurovnávejte cesty hujavejům. Ani hejhulům, kteří vám cpou postříbřené chvojí před oči už od října. Připravte cestu tomu, co je na Vánocích podstatné a nejkrásnější. Či jinak, tomu, kdo je tím podstatným a kdo dává Vánocům smysl.
