Hrdinové od Československého rozhlasu

Tolikrát a z tolika různých stran se rozebírá, téměř minutu po minutě, dění v naší zemi 21. srpna 1968. A najednou, při shrnutí z nadhledu, s odstupem let, mohou vystoupit některé události ve své silné symbolické hodnotě

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Myslím na obrovskou statečnost československých občanů, kteří holýma rukama bránili budovu Československého rozhlasu na Vinohradské třídě proti útoku tanků.
(Nepřináším tím jistě žádnou novou světobornou informaci, ale považuji za potřebné a dobré vyzvednout jeden mimořádně důležitý aspekt dané události.)
Ruské okupační velení zuřilo kvůli svobodnému vysílání rozhlasu, přinášejícímu informace o invazi a jejím průběhu. Proto byly vyslány tanky k jeho likvidaci. Na odpor se postavili neozbrojení lidé. Ukazuje to na obrovskou, až zoufalou statečnost a je to v naprostém rozporu s paušalizujícím negativizmem, který náš národ označuje za ten, který se nebrání a snadno se podvolí. My máme své hrdiny a možná si jich až příliš málo vážíme! Je to bohužel móres, který tu zavedli komunisté, když po válce prakticky zlikvidovali (pozavírali, někdy i popravili, poslali na nucené práce nebo pro změnu "jenom" perzekvovali a hanobili) hrdiny československého odboje proti nacizmu.
17 lidí, neozbrojených civilistů položilo 21. srpna 1968 život při snaze ubránit před okupanty životně důležité rozhlasové vysílání. Byli bezohledně zmasakrováni. Okupanti pálili na neozbrojené civilisty, což je válečný zločin dodnes nepotrestaný. Mnozí další lidé byli postřelení a ocitli se na pokraji smrti. Je velké štěstí, že obětí masakru na Vinohradské třídě nebylo víc. V každém případě to byla od agresorů velká bestialita. Zběsilost a hanba!
A zároveň velká, opravdu velká čest našim hrdinům. Jejich jména by měla být veřejně čtena každý rok  na významném místě, například v parlamentu, v den toho smutného a co do chování agresora strašlivě hanebného výročí.
Plně souzním s myšlenkou, že 21. srpen by měl být prohlášen za státní svátek. A také bychom se měli už konečně vzchopit a začít přemýšlet nad důstojným a dostatečně velkým pomníkem na vhodně zvoleném místě. Nad památníkem varovné události agrese proti Československu a zejména památníkem obětí. Našich skutečných hrdinů.

.......

.......

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dodatek pod čarou: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/rozmistit-divize-v-ceskoslovensku-to-byla-letita-breznevova/r~a8a2af329f0d11e88782ac1f6b220ee8/?