Varovná byla celková atmosféra doby. Vývoj ve druhé republice směřoval k diktatuře a národ se údajně měl semknout očistou od všeho "cizího", co v něm takzvaně nemělo místo.
...
"Druhá republika byla autoritativní stát, ve kterém se hroutil celý demokratický systém a jeho vymoženosti, společnost byla neklidná a politický systém se výrazně proměňoval směrem k diktatuře, popisuje stav Československa před začátkem nacistické okupace historik Jaromír Mrňka z Ústavu pro studium totalitních režimů. Lidé u nás Židy nechtěli přijímat, byl to pro ně někdo, kdo přichází odjinud. Měla vzniknout diktatura jedné strany a národ se měl semknout očistou od všeho cizího, co v něm z pohledu národní elity nemělo místo".
(Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/nez-prisel-hitler-zeme-spela-k-diktature-lide-povazovali-zid/r~97cb3e30466111e98aa4ac1f6b220ee8/?redirected=1552636886 )
1/ Rozhovor s historikem Mrňkou bych určitě doporučil k pozornému vyslechnutí. O poměrech v době mezi Mnichovem 1938 a březnem 1939 se příliš nemluví. Jako bychom se za některé části naší historie malinko styděli - a možná i právem. Jaromír Mrňka se v rozhovoru zmiňuje například o narůstajícím antisemitizmu v české společnosti a také o otevřeně protižidovských článcích v tehdejších novinách.
2/ Známá je také hořkost Karla Čapka nad tím, jak se na něj po Mnichovu 1938 soustředily nenávistné útoky. "Někteří lidé si vylévali trauma a hledali viníka. Masaryk byl mrtvý a Beneš pryč, takže Čapek se stal hromosvodem." (zdroj: rozhovor na ČT24 Boží muka Karla Čapka Tragédie podzimu 1938 )
Mediální kampaň proti Karlu Čapkovi je popsána např v dokumentu Univerzity Karlovy (adresa na dokument ve formátu PDF zde: )
3/ Doba to ale nebyla vůbec jednoduchá. Rakousko už bylo nacisty pohlceno a všude kolem nás byly nedemokratické autoritářské režimy. Vývoj na Slovensku, který vyvrcholil vznikem vůči Německu vazalského fašistického státu, je také dostatečně známý.
4/ Je strašlivým omylem myslet si, že vás predátor nesežere, když se mu předem podvolíte.
K příčinám, proč také u nás rostla příchylnost k nacismu, patří uhranutí a strach. S předstihem nastupující "stockoholmský syndrom" náchylnosti oběti k agresorovi. Proměnu mysli a chování popisuje Timothy Snyder v knize "Tyranie: 20. lekcí z 20. století". Když hrozí nástup diktatury, lidé začnou sami měnit své chování tak, jak předpokládají, že bude tyran od nich vyžadovat. Tím mu fakticky otevřou cestu k moci.
5/ Platí to také jako varovná paralela pro dnešek: Abychom jakékoliv nové totalitě nepomáhali uchvátit moc tím, že se už předem podvolíme a předem se sami vzdáme svobody, vzdáme se odvahy ji hájit. To je vážné varování, zejména ve vztahu k rizikům narůstající touhy po "silné ruce" a ve vztahu k existenci autoritářských, nedemokratických režimů. Klec není k žití. Lidská svoboda a možnost žít ve svobodném, otevřeném světě nemá žádnou dobrou a důstojnou alternativu. Svobodu a důstojnost bytí jsme si nedali sami a nejme nad ní svrchovanými pány. Máme ji od Boha a to je dědictví, s nímž se nehazarduje
...
...
...
...
