- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vážené paní a páni poslanci
Vážené paní a páni senátoři
V blízké době se chystá Poslanecká sněmovna projednávat další účelové změny Ústavy, která by z principu měla být základním zákonem (Němci ji nazývají Grundgesetz) - pilířem naší státnosti, nepodléhajícím svévolným změnám právě krátkodobě vládnoucím klikám.
Dnes jde všem parlamentním stranám o omezení pravomocí prezidenta republiky, jehož zvolení přímou volbou bylo první vlašťovičkou jara přímé demokracie. Aby dnes vládnoucí koalice při tom ukázala lidu (deklarovanému zdroji vší moci v české demokracii) vlídnou tvář a ochotu plnit své předvolební sliby, chystá pan Jiří Dienstbier, naplnění Čl. 2 (2) Ústavy zákonem o obecném referendu, 13 roků odkládané. Avšak, jak svědčí dosud přístupné informace, činí tak podle principu: „aby se vlk (občan) nažral, a koza (vláda partají) zůstala celá“.
Podle Ludwiga Misese, otce moderního liberalismu, vládnou dnes Die Interessenparteien – zájmové strany, které jsou fakticky soukromými korporacemi, podnikajícími za účelem zisku, ale (což je v rozporu s legislativou EU) s výhodou státního subvencování a s nulovým ručením (já je označuji jako s.r.0).
Živly vychytralé (nezaměňuj s chytrými, či dokonce moudrými) a ziskuchtivé, vyhýbající se poctivé práci, se organizují do kořistnických bratrstev, kterým říkají politické strany. A v nich předstírají, že jejich smyslem a cílem je služba společnosti – lidu. Tomu lidu, který podle nich a nacistických ideologů, je ta část státu, která neví, co chce. A oni, vzdělaní a povolaní, se prý pro něj obětují a vedou jej nezištně a entuziasticky ke šťastnějším zítřkům.
To se nám pokouší vysvětlit ministr Sobotkovy vlády pro legislativu, pan Jiří Dienstbier jr. Ale tím jen dokazuje, že není ani socialista, ani demokrat. Lépe by mu slušelo místo v opoziční TOP 09, vedle „knížete“ Schwarzenberga. Kráčet s ním ve šlépějích jeho feudálních předků. Zejména Felixe Schwarzenberga, rakouského předsedy vlády a kancléře v létech 1848 až 1852, který se pro český národ proslavil tím, že v roce 1849 rozehnal Říšský ústavodárný sněm v Kroměříži a prosadil přijetí tzv. oktrojované březnové „ústavy“, která zakonzervovala císařský absolutismus Franze Josefa I. na dalších dvacet roků. Oběma pánům a „soudruhům“ z jejich partají nejde o nic jiného, než o udržení jejich pozic a o vyřazení lidu z rozhodování o vlastním osudu. Jde jim jen o zachování jejich třídních a skupinových výhod a příležitostí žít si „na vysoké noze“ z daní lidu, jehož chudnutí je jim naprosto lhostejné.
Pan právník a legislativec Dienstbier jr. se veřejnosti snaží „vědecky“ zdůvodnit „přednosti“ a jedinečnost partajní parlamentní demokracie a zastrašuje ji údajným nebezpečím, které prý pro demokracii představuje demokracie přímá. On a jemu podobní, se nejvíce obávají možnosti, že by o znění Ústavy a jejích změnách mohl rozhodovat lid v referendu, které by bylo ultimativní a nepodléhalo souhlasu parlamentu nebo vetu prezidenta.
Poctivé referendum (v principech shodné s fungujícím referendem švýcarským) by mělo mít tři formy:
(Švýcarsko má pro změny ústavy kvórum 100 000, u ostatních celostátních záležitostí 50 000 voličů)
Platnost referenda nemá žádnou podmínku účasti voličů a rozhoduje vždy
nadpoloviční většina hlasujících voličů!!!
Členky a členové obou komor parlamentu,
kteří si chcete uchovat oslovení VÁŽENÍ tím, že za své poslání budete považovat zájem nikoli vlastní a stranický a za poctivou službu svému národu a naší republice, rozhodujte a hlasujte podle svého svědomí.
O to Vás žádá občan
Zdeněk Trinkewitz
19.2.2015
Psáno pro blog.idnes.cz
Dopis obdrží e-mailem všichni poslanci a senátoři PČR
Další články autora |
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...