Po delší reklamní kampani ČT1, v hlavním vysílacím čase o víkendu 29. až 31. května, uvedla ve třech dílech „historický velkofilm“ Jan Hus.
Zájem veřejnosti chtěla upoutat údaji o tisícihlavém komparsu, mnoha atraktivních místech natáčení na českých hradech, nevídaném množství nových dobových kostýmů a dalších drahých rekvizit, dobového nábytku nebo věrné kopie říšské císařské koruny a ručně psaných kopií iluminovaných středověkých dokumentů a knih. Zájem divácké veřejnosti se ji zřejmě vzbudit podařilo, ale o to většího zklamání se veřejnost dočkala.
Celé toto filmové veledílo je konglomerátem projevů totálního diletantismu všech filmových a dramatických profesích, žádnou z nich nevyjímaje, nevídaného v úspěšné minulosti českého filmu a původní televizní tvorby.
Aby nikdo nebyl zapomenut, je třeba začít od dramaturgie a produkce, volby scénáristy a režiséra, jeho obsazování a vedení hlavních rolí a komparsu, kameramanů a kamer, osvětlení scén (či spíše neosvětlení a stálého přítmí), přes bezradnost hereckých projevů všech hlavních postav, ubohou kvalitu dialogů a interpretace „velkých“ kázání a disputací, režii masových scén, včetně sborových modliteb a nábožného zpěvu, připomínající strnulou režii některých našich historických oper. Ani konečný střih si nevěděl rady s množstvím natočeného materiálu a nedokázal jej propojit do souvislého a poutavého toku celého příběhu.
Je třeba politovat i známé talentované a osvědčené herce, kteří buď nebyli režií vůbec vedeni, nebo snad nuceni do křečovitých a ukřičených projevů. Postavu krále Václava IV musel nešťastný pan Javorský hrát jako neurotického alkoholika, který neustále jen hltá poháry vína a mezi tím hystericky křičí. Herec Matěj Hádek svojí náturou vůbec neodpovídá hlavní postavě. Mohl by takovými kázáními Jan Hus strhnout návštěvníky Betlémské kaple nebo účastníky kázání „na horách“ ke svému následování? Nebo povzbudit jako zpovědník nešťastnou královnu Žofii? O co přesvědčivější byl Jan Hus Zdeňka Štěpánka v zatracovaná Vávrově husitské trilogii!
Celý děj filmu svědčí o neznalosti reálií, i historické společenské situaci Husovy doby. Neinformovaný divák nabývá dojmu, že královský pár nikdy nesvléká slavností oblečení a že s královskými korunami snad uléhá i do lože nebo navštěvuje prevet. Řadoví knechti městské stráže nevycházejí do ulic jinak, než v ocelovém brnění, jaké si tehdy mohli dovolit jen „železní páni“.
Nebudu v tomto výčtu pokračovat, protože nejsem filmový kritik, ale jen rozhořčený divák a plátce televizních poplatků. Vyžadovalo by to velkou odbornou kritiku, které se, doufám, jistě někdo z povolaných chopí.
Pošlu tento blog také přímo osobám a institucím, odpovědným za kvalitu a hospodaření veřejnoprávní televize ve smyslu zákona a jejich statutu. A budu požadovat (prorazím-li jejich „hroší kůži“), aby se zodpovídali za tento dramatický velepropadák a za velké finanční prostředky, které mohly posloužit potřebnějším úkolům České televize. Případně jaký bude (-li jaký) osobní hmotný postih odpovědných pracovníků ČT.
