Mocnějšího přímluvce už kardinál Duka u papeže mít nemůže. Sám Miloš Zeman se za něj hodlá přimluvit u Svatého Otce, jako se kdysi, ovšem neúspěšně, přimlouval za start Martiny Sáblíkové na olympiádě v Riu na místech nejvyšších
Nepozřev od popeleční středy ani kousek vepřového, vypadal Miloš Zeman vedle papeže hubený jako kůl v plotě.
Ale to mu nebránilo, aby před Svatého Otce nepoklekl a vroucně neprosil o prodloužení mandátu arcibiskupa Duky.
„Víte, já jim říkám pisklouni, Svatý Otče. Těm udavačům, co Vám napsali, abyste arcibiskupovi Dukovi neprodloužil mandát a jmenoval místo něj jiného arcibiskupa!
Ano, jsou to pisklouni, protože jen pištějí!
Jsou to hlupáci, nonames, bezvýznamné nicky, ne jak my dva!
Kdyby byl mezi nimi aspoň Jan Hus, nebo Jan Wiklef, jehož spisky jsem čítával ve svém mládí pod lavicí!“ klečel Miloš Zeman před Svatým Otcem, spínaje své ruce, „podívejte, Svatý Otče, vy mu ten mandát musíte prodloužit, protože kardinál Duka je vlastenec, což není mezi katolickým klérem samozřejmostí.
Což neřekl sám Ježíš Kristus v Matoušovi, že kdo miluje svůj národ víc než jeho, není jej hoden?
Proto musí být pro klér vždy na prvním místě Kristus a církev, Kristovo tělo, a až pak národ!
Ale kardinál Duka má odvahu vzepřít se tomu, co stojí v Písmu svatém. A i když mu byla kdysi přednější církev než socialistická vlast, poučil se nyní ze svých chyb a stojí plně na straně národa, a proto jej musíte jmenovat arcibiskupem, abych měl s kým žrát na Hradě ovar, protože z arcibiskupského paláce je to ke mně jen malý skok pro Syna člověka!
Víte, Svatý Otče, ta kritika by měla váhu jen v tom případě, kdyby vzešla z úst osobností, které něco znamenají, třeba Halíka nebo Putny, ale ani to ne!“
Prezident Zeman prosebně objal nohy Svatého Otce.
„Žehnám ti, synu. Jdi a nelži už!“ řekl však jen Svatý Otec.
Ale jakýto div!
Miloš Zeman se skutečné zvedl, odešel a od té chvíle už nikdy nelhal!
Zázrak?
Zcela bezpochyby!
Ale co kardinál Duka, co s ním?!
Asi nám nezbude, než poslat do Vatikánu další petici...
