Tato otázka je samozřejmě docela bezpředmětná, protože V. Havel, na rozdíl od druhého jmenovaného, odpracoval za totáče toliko osm měsíců, na což jsou pádné důkazy
Václav Havel, budiž mu země lehká, seděl na Hradě a přemýšlel, jestli má jít na pohřeb Karla Kryla nebo ne.
„Radši tam nepůjdu. Ještě si lidi budou myslet, že se chci přiživit na jeho slávě, protože on dělal ve Svobodné Evropě a já ne,“ řekl si nakonec a na pohřeb raději nešel.
No, a od té doby mu to někteří lidi pořád nemůžou zapomenout.
Karel Kryl, budiž mu země lehká, byl srdcař. Ze všeho nejvíc měl rád prosté a obyčejné lidi stejně jako Miloš Zeman. Vysedával s nimi v hospodě, naslouchal jim a platil za ně útratu.
I prostí lidé měli Karla Kryla rádi. Vysedávali s ním v hospodě, naslouchali mu a nechali si od něj platit útratu.
„Karel, to je srdcař, má rád nás, obyčejné a prosté lidi. Vysedává s námi v hospodě, naslouchá nám a platí za nás útratu.
Ten není jako Vašek!
S ním se my, obyčejní lidé, nemáme vůbec možnost setkat, opevnil se na Hradě ještě víc než Husák!
Naše ikona je Karel, ne Vašek, který se paktoval s komunisty!“ říkali dělníci v montérkách.
No, a od té doby pražská kavárna, kde může, pomlouvá Kryla, že byl alkoholik.
Spousta českých disidentů se věnovala pouze promiskuitě, alkoholismu a narkomanii.
Zdena Mašínová se už na to nemohla dívat a tak šla za komunisty.
„Tak a tak, vážení soudruzi, to vůbec není spravedlivé. Moji bráchové podřízli policajta, zastřelili účetního, ukradli peníze a podpálili dva stohy, kdežto spousta disidentů se věnuje pouze promiskuitě, alkoholismu a narkomanii, což je v příkrém rozporu se socialistickou morálkou!“ řekla komunistům.
„No, jo dyť ona má pravdu, soudružka!
Dyť voni ti disidenti se opravdu věnují pouze promiskuitě, alkoholismu a narkomanii, musíme s tím něco dělat!
Voni si jen chlastaj a souložej, a my makáme!“ mnuli si komunisti brady a přemýšleli, co s tím udělají.
Nakonec je nenapadlo nic lepšího, než zavřít Havla.
Jenže Havel, budiž mu země lehká, byl mazánek z buržoazní rodiny a tak měl v base pro sebe dvě místnosti, psací stroj a bachaři mu chodili pro pivo do Prazdroje.
No, a od té doby nemůžu někteří lidi Havlovi zapomenout, že měl v base dvě cimry, psací stroj a že mu bachaři chodili pro pivo do Prazdroje.
Chartu podepsali, jak známo, tři lidé, Havel, budiž mu země lehká, a ještě nějací další dva, kdežto v KSČ bylo víc jak milión občanů.
To ale chartistům vůbec nepřekáželo, aby drze nerozvraceli socialistickou společnost.
Jednou takhle přišel za Havlem, budiž mu země lehká, jeden ze zbývajících dvou chartistů a řekl: „Vždyť my jenom chlastáme, souložíme a fetujeme. Pojďme cvičit spartakiádu. Aspoň se dostaneme do televize. Bude to parádní provokace.“
Václav Havel souhlasil, ale jen naoko. Vůbec se mu nechtělo cvičit, protože ze všeho nejraději jen kouřil a chlastal na Hrádečku.
A tak, aby nemusel cvičit na spartakiádě, napsal Moc bezmocných.
Byla to náramná blbost, o nějakém zelináři, však to taky Jiří Bednář hned zkritizoval. Ale hlavní bylo, že se Havel díky tomu vyhnul spartakiádě, protože když to psal, mohl se vymluvit, že nemá čas, protože něco píše.
No, a od té doby, nemůžou někteří lidé Havlovi zapomenout, že nikdy necvičil na spartakiádě.
Samuel Beckett napsal jednou hru, kterou věnoval Václavu Havlovi.
Jenže Havel, budiž mu země lehká, nikdy nedostal Nobelovu cenu a tak si řekl: „Beckett má nobelovku, přece se mu nebudu vnucovat, nic mu nevěnuji!“
No, a do té doby to někteří lidé nemůžou Havlovi zapomenout a kudy chodí, tudy říkají, že Havlovy hry jsou horší než Ordinace, protože, na rozdíl od Ordinace, nemají komu co říct...
