Trumfnu nadějného básníka T. Vyorala, kmenového autora Protipoudu?

Avantgarda, v tom nejlepším smyslu slova, to je dnes především Protiproud. Dostat se mezi jeho vyvolené autory (mj. i L. Větvička) není vůbec lehké, já už se o to marně snažím několik let. Snad tedy teď!

Sama Jiřina Švorcová vstala z mrtvých jen proto, aby, vzkříšena láskou k prostému lidu, za který vždy bojovala proti vykořisťovatelům a ztroskotancům, zarecitovala na zasedání ústředního výboru tuhletu básničku, kterou jsem napsal na oslavu maršála Koněva.

Nadechla se a nezapomenutelně, jak to umí jen ona a žádná jiná žena, herečka, na světě spustila:

„Maršál Koněv je střela,

maršál Koněv je granát hozený do kostela,

maršále Koněve, smekni svou brigadýrku,

ať jsou fašisté z Prahy 6 na fašírku,

pane jo, to bude v kavárnách zase mela!“

Báseň měla mezi členy ÚV fantastický úsměv, ale nejvíc si vážím slov básníka Vyorala, umělce takřka již národního!.

„Super, zkusím tě protlačit do Protiproudu,“ řekl mi bez špetky závisti, když se ke mně skrz jásající soudruhy a soudružky protlačil, tiskna mi nadšeně ruku.

„Do Protiproudu!“ vypískl jsem nadšeně a byl štěstím bez sebe jako Daniil Charms jedoucí právě zpožděným vlakem do Novosibirsku.

 

Autor: Karel Trčálek | pondělí 16.9.2019 18:54 | karma článku: 21,06 | přečteno: 415x