Všimli jste si, že se poslední dobou tady s humornými články docela roztrhl pytel? Člověk už ani nemusí číst Sputnik, Aeronet, Rudé právo či Dikobraz, aby byl dokonale v obraze
TASS nikdy nespí!
Bylo už asi jedenáct hodin v noci, když TASS vydala tiskovou zprávu, že každého přešel hned spánek.
I já tu zprávu četl v kruhu blízkých, hlasem zprvu pevným, ale stále víc se chvějícím vzrušením.
„TASS je zplnomocněna prohlásit,“ přečetl jsem obvyklý úvod a pokračoval, „že Novičok, kterým otráven zrádce Skripal, nepocházel z Česka.
Jak dnes v TV Barrandov sdělil náš dobrý přítel Miloš Zeman, Novičok byl v Česku sice testován, ale pouze v minimálním a tedy v praxi nepoužitelném množství, a proto nemohl být použit k otravě zrádce Skripala.
Všechna obvinění vznesená Ruskem na adresu Velké Británie jsou tedy nepodložená a lživá a Rusko je proto odvolává.“
Dočetl jsem a bezmocně klesl do měkkého křesla.
Všichni byli jako opaření, jen strýc Radomír prokázal odvahu jít s kůží proti proudu, zvolav mocným hlasem: „Jestliže existuje vylhaná propaganda, tak především mezi politiky a v řadě poslušných médií!
A TASS už je taky poslušné médium!
Můj ty, bože, co s námi bude, když už i TASS lže!
Kdo si ještě pamatuje komedianta z ministerstva zahraničí, který prožil téměř orgasmus, když před mikrofonem opěvoval vojenskou agresi USA, Francie a Velké Británie na svrchovaný stát jako obvykle bez důkazů a bez mandátu OSN – organizace, která je dobrá nanejvýš jako stafáž Angeliny Jolie nebo Madonny?“
„Proboha, strýčku, buďte zticha, chcete nás dostat do průseru!?“ okřikl jsem strýce Radomíra, ale bylo už pozdě.
Sebrali nás, blázni, zmetci a lháři, které posloucháme, ani ne za půlhodiny. Vyvedli nás ven, byt zapečetili a naložili do skříňového nákladního auta. Stačil jsem si ještě všimnout, že na ulice byly plné těchto náklaďáků naložených stejnými nešťastníky jako my, kteří neuvěřili lži TASS o nevině Velké Británie.
Kam nás teď vezou nevím.
Ale jistě to bude někam daleko, protože jedeme už třetí den, přičemž nás krmí jen tím nejodpornějším hnojem z Evropy. Asi chtějí, abychom v této válce dezinformací, co nejrychleji zapomněli, jak omamně chutná svoboda.
Ale to se šeredně mýlí, na to se zapomenout nedá, ať si TASS říká, co chce!
Ať si nás odvezou třeba až na konec světa, my zůstaneme hrdí na to, že máme v Česku špičkové chemiky, i když je to veřejné vojenské tajemství, zůstaneme hrdí na české potraviny!
Auto teď ale najednou zastavilo!
Co teď s námi bude, ještě aby nás taky otrávili novičokem!
„Vylezte ven!“ křičí na nás nějaký tlustý chlápek s mrožím knírem v uniformě bez označení a když vylezeme ven, tak spustí, „chci vám říct. Něco humorného, poslouchejte.
Tiše vrní kolovrátek, kde nic není, tam je dobře, kde je dobře, tam nic není, co nebylo vyrobeno, taky není, vyrobeno, nezničeno, tam je dobře, dobře jako ve vatičce, dobře jako v bezvědomí, nic se v sebe samo nepromění,
máš babu!“
Tlustý chlapík zapráská mrožím knírem, plácne mě do zad a dá se do legračně kolebavého běhu, jako by měl na sobě plnou polní trubců z NATO.
Kámen mi spadne ze srdce, proto nás, ti blázni, zmetci, lháři, sem odvezli!
Aby si s námi, jak malé děti, hráli na honěnou!
