Sirotky ze Sýrie nebrat ani za nic! To už tady jednou bylo a jak to dopadlo!?

Že je sirotek, může o sobě tvrdit každý. Ale je skutečně sirotek? Zahynuli jeho rodiče skutečně ve válce? Nesedí někde v Damašku, nedávají si do trumpety, zatímco my tady budeme živit jejich děcka, dávat jim slevu na autobus?

Odpoledne přišel na návštěvu Karol.

Měli jsme zrovna otevřenou flašku denaturovaného lihu a bavili se o sirotcích.

„Mají si lidé takhle těsně před volbami brát sirotky, nebo nemají?“ nemohli jsme pořád rozlousknout tuto otázku, ať jsme pili denaturovaný líh sebevíc, ale pak se, jak už jsem řekl, objevil Karol.

„Sirotky nebrat!

A už vůbec ne před volbama!

Sirotci, to je ta největší sběř!

Nebrat ani za nic!“ vykřikl Karol, napil se denaturovaného lihu, vyčistil si brýle, otřel pleš, mohutně vydechl a pokračoval, „vše co jsem řekl, mohu jasně dokázat.

Vzpomínám si totiž na jeden příklad z nedávné historie.

Jedna rodina adoptovala sirotka.

A co se z toho sirotka nevyklubalo?

Násilník, lupič, prostě pěkný raubíř!

Měl totiž své geny. Neříkám, že násilnické, chraň bůh, ale geny svého původu. Byl to totiž Čech, což si taky uvědomil. Zdálo se mu, že za utrpení Čechů může katolická církev a císař Zikmund. A nezkoumal vůbec, zda je to pravda. Začal se hlásit ke svému rodu, a ke své domovině.

A taky se začal mstít.

Přidal se k dalším sirotkům, říkali si Sirotčí svaz, a tvrdili, že vedou svatou válku. A s nimi tenhleten sirotek vyraboval a vyplenil postupně několikrát Horní Lužici, Slezsko a Horní Uhry.

Jo, abych nezapomněl, ti sirotci ještě vyrabovali a vyplenili Horní Falc, na to se taky nesmí zapomenout!

,Nikoho neživte!’ to bylo jejich heslo.

Byla to pěkná chátra. Kam přišli, tam po nich nezůstal kámen na kameni, brali všechno i cenné papíry, i akcie na doručitele. Během jejich řádění klesl počet obyvatelů země na polovinu.

Doufám, že jsem to řekl jasně.

Vezmeme před volbami sirotky a máme, co jsme nechtěli!“

„Karol má pravdu,“ řekl jsem a chtěl se taky napít denaturovaného lihu, ale Karol ho už stihl všechen vychlastat, protože jsem mezitím stačil na pět minut usnout a taky spadnout ze židle.

Chytil jsem Karola pod krk a začal jsem jím třást, ale marně, všechen denaturovaný líh byl v něm a nešel dostat ven, pěkně děkuji za takovou náštěvu!

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Karel Trčálek | úterý 18.9.2018 18:56 | karma článku: 20,19 | přečteno: 1146x