Taky mě hned napadlo, že na rekondičním pobytu pana prezidenta musí být cosi neetického. A sám Jiří Ovčáček mi tuto domněnku potvrdil
Bílý plášť Jirkovi docela slušel, i když se toho trochu bál, ale bez něj by ho k panu prezidentu nepustili, a on ho tolik toužil spatřit, ten milovaný úsměv na jeho tváři.
„Tak jsme tady,“ řekl lékař když konečně došli k zamřížovaným dveřím, které se však otevřely, jaký div, bez jediného zavrzání.
Jirka vstoupil dovnitř a z úst se mu vydralo radostné zvolání: „Je to on, a přitom jako by to nebyl on, ale někdo, kdo už téměř je ve špičkové kondici.
Jak jste to dokázali?“
Lékař se skromně usmál: „Napájeli jsme ho tímto. To jeho organismu teď nejvíce prospěje.“
„Co to je?“ zeptal se Jirka a ukázal na lahev, kterou lékař držel.
„Čistý líh, čistý jako sníh.
Naprosto bez jakýchkoliv, byť i jen trochu škodlivých příměsí.
Čichněte si,“ dal lékař lahev Jirkovi před jeho citlivý nos.
Jirka se hned rozkašlal a rozslzel, trvalo to dobře tři minuty, než byl schopen promluvit.
„Kolik to má procent?
Na Hradě nepil nikdy nic, co by nemělo aspoň padesát,“ zajímalo Jirku.
„Nebojte se, je sedmdesáti procentní,“ odpověděl lékař.
Jirka se po jeho odpovědi trochu zarazil.
„Sedmdesát?
Není to už přes čáru?
Myslím, jestli to už není neetické?,“ neskrýval své obavy.
„Co vás nemá!“ plácl jej lékař vesele po zádech, jako by byl Jirka jeho nejlepší kamarád, „vždyť je zdravý jako ředkev.
Sám vidíte, jak mu ten rekondiční pobyt jde k duhu!
Tak jaképak neetické!“
Jirka uklidněn tou odpovědí opět pohleděl na prezidenta, a byl by tak u něj prodlel i celou noc, kdyby to ovšem nebylo v rozporu s filosofií rekondičního pobytu.
I lékaři bylo těžko, když ho musel násilím od prezidenta odtrhnout, ale ani on nemohl narušit rekondiční proces.
„Nebojte, už jen tři dny a máte ho zase zpátky na Hradě.
Zkuste se mezitím nějak inteligentně zabavit, pak vám to rychle uteče,“ domlouval Jirkovi tak dlouho, až se Jirka konečně podvolil a vyšel ven, a jak se zamřížované dveře předtím tiše otevřely, tak se za ním teď i tiše zavřely a opět ho oddělily od milovaného pana prezidenta, kterému zbývaly ještě tři dlouhé dny do konce rekondičního pobytu, snad to Jirka sám dá, držím mu pěsti!
