Na Ukrajině bojuje padesát tisíc žoldáků z NATO proti Rusku. Kdo nemá vymytý mozek, ten si dokáže tuto informaci najít. Pořád mi nejde na rozum, jak někdo může u nás zpochybňovat nutnost denacifikace Ukrajiny, bez níž mír nebude
Sídlo KSČM, starobylá budova s nezaměnitelným géniem loci a spletitým labyrintem chodeb, hostila tentokrát ve svých útrobách schůzi Mírového hnutí.
Je to celkem logické, kdo jiný by měl bojovat za mír na světě, jestliže hlavním a jediným viníkem všech válek jsou imperialisté, kteří jsou pro komunisty totéž, co pro křesťany Ďábel?
A tak se bojovníci za mír sešli v sídle KSČM, aby bojovali za mír.
“Na Ukrajině bojuje padesát tisíc žoldáků z NATO, kdežto za Rusko nebojují žádní žoldáci, KSČM ostře odsuzuje tento nepoměr, a vyzývá prezidenta Putina, aby okamžitě poslal na Ukrajiny padesát tisíc žoldáků a vyrovnal tak síly na bojišti, protože jen tak se může ukončit válka, až NATO pochopí, že čelí na Ukrajině stejně silnému protivníkovi!” zahájila schůzi předsedkyně KSČM s. K. a rozhodně dodala, “ano míru, ne NATO!”
“Ano míru, ne NATO,” navázal na slova s. předsedkyně KSČM s. předseda Mírového hnutí a zároveň s. místopředseda KSČM, s. K., “já bych si v tomto bodě dovolil navázat tadydle na soudružku předsedkyni. To je nepředstavitelný, kolik Američanilifrujouna Ukrajinu zbraní!
Já mám vČiernénad Tisou švagrovou, pracuje tam na železniční stanici a ona mi volá celá zoufalá, že to jsou denně stovkynekonečnejchvlaků stankamy, co jedou na Ukrajinu, a ona je nemůže vyhodit do vzduchu, protože by kvůli tomu přišla o práci!
Co tím chci říct?
Chci tím říct, jak je to strašně nespravedlivý, když se najednýstraně Ukrajině posílá tolik zbraní a Rusku na druhý straně nepošle nikdo nic!
Já už volal i na ústřední výborčínskejchsoudruhů, jestli by neposlali do Ruskasvýnejmodernější zbraně. Chtěl jsem jim vysvětlit, že jediný mírový řešení ruský invaze, teda, chci samozřejmě, řešení speciální vojenské operace na Ukrajině je důsledná denacifikace Ukrajiny, a nejen Ukrajiny, ale následně i dalších zemí, Českou republiku nevyjímaje, protože to, co u nás nacisti teďdělaj, to nemá obdoby,ničejhroby sovětských vojáků,atd,atd.
To jsem chtělčínskejmsoudrůmv Pekingu říct, ale nikdo mi to na ÚV KSČ nezvedl, ale dnes večer to ještě zkusím.
Ale i my sami, jak tady sedíme, můžeme napomoci tomu, aby ruská armáda úspěšně završila mírový proces na Ukrajině, jak tady po tom všichni toužíme a po kterým stále hlasitěji, i přes veškerýumlčování aperzekuce, voláme.
Rusko bojuje na Ukrajině proti obrovský přesile, ale my můžeme vybrat peníze a slavnostně je předatruskýmuvelvyslanci, aby za ně byly zakoupený zbraně proti fašistům a nacistům z NATO, teda hlavně proti Američanům.
A jak setadytak na nás koukám, jak vidím to naše mírový zapálení pro dobrou věc, jak cítím to naše protiválečný nadšení, tak si troufám říct, že se přinejmenším na jednu raketu Sarmat určitě složíme.
Soudružky a soudružky, řekněme si to na rovinu, jeden Sarmat stačí na zničení přinejmenšímcelýhoLondýna, a to je právě to, co potřebujeme, aby byl mír na Ukrajině, a na celým světě, totiž aby byla obnovenatadletabezpečnostní rovnováha.
My to teď máme, soudružky a soudruzi, ve vlastních rukách. Když se nám podaří vybrat mezi sebou tolik peněz, aby si za ně Rusko mohlo pořídit jeden Sarmat, tak máme de facto vyhráno, stručně řečeno NATO potřebuje dostat přes držku, aby si uvědomilo, kde jsou mantinely, a to bude právě náš příspěvek k míru.
Soudružky a soudružky, dovolte mi proto, abych do této sbírky na Sarmat pro Rusko přispěl, navzdory Fialově bídě, jako první tuhle stokorunou!”
A s. K. opravdu vytáhl prkenici a opravdu z ní vytáhl stokorunu a položil ji na stůl před sebe.
Jeho výzva měla obrovskou odezvu, všichni vytáhli prkenice a začali na stůl sázet peníze, aby si Rusko mohlo koupit zbraně a dokončit mírový proces na Ukrajině.
“Já dám ze svého europoslaneckého platu tuhle padesátikorunu!” zvolala s. předsedkyně KSČM a položila na stůl padesátikorunu.
“A já dám zesvýhoadvokátskýhoplatu tuhle dvacetikorunu!” zvolal s. bývalý předseda KSČM a položil na stůl dvacetikorunu.
“A já dám zesvýhoposlaneckýhotuhletudesetikorunu!” zvolal s. Okamura, který se schůze Mírového hnutí účastnil jako čestný host, protože mu mír na Ukrajině velmi ležel na srdci a byl by i věnoval do sbírky pračku, kdyby nemusel každý den prát špinavé prádlo, v němž se vracel noc, co noc ze Sněmovny.
“Já nemám nic, já nejsem politik. Ale dám do dražbytuhletusvoji čepičku a padesát procent výtěžku věnuji na zbraně pro ruskou armádu!” zvolal Ladislav Větvička a hodil na stůl svoji čepičku.
Teď, když ji neměl na hlavě, připomínal hodně Emanuela Moravce, protože ten takovou čepičku nenosil, celkem se na schůzi Mírového hnutí vybralo rovných -263,-Kč, slovy dvě stě šedesát tři koruny české, a to se bude čepička L. Větvičky teprve dražit, takže výtěžek se může až zdvojnásobit.
