Proč ta lůza nestávkuje všechna? Takhle špatně jsme se ještě nikdy neměli...

Sorry jako. Stát je v totálním rozkladu, česká státnost de facto neexistuje, všichni ryjeme hubou v zemi a výsledkem toho všeho má být jako jednohodinová, víceméně symbolická generální stávka inteligentů?

            Předsedou stávkového výboru na našem pracovišti jsme jednohlasně zvolili toho nejbystřejšího z nás, pana Ladislava Pokojného.

„Děkuji vám za své zvolení do čela našeho stávkového výboru, protože bez velení není vedení,“ poděkoval nám Ladislav Pokojný a pokračoval, „a teď schválíme rezoluci pracující lůzy požadující bezpodmínečnou demisi vlády.

Kdo je pro?

            Všichni jsme pro a tak nás pan Pokojný můžeme seznámit s obsahem rezoluce pracujících: „My, stávkující pracující lůza, žádáme vládu, aby okamžitě odstoupila, protože my, pracující nesouhlasíme s nespravedlivě upraveným rozpočtovým určení daní u krajů. Neodpovídá potřebám, které kraje skutečně mají, a proto v naší republice padly už stovky podniků a firem.

.           Kdo je proti?

            Nikdo?“

            Pan Pokojný se bedlivě rozhlíží po členech stávkového výboru.

            Využiju toho a zvednu ruku: „Já jsem proti, myslím, že je to málo.

Navrhuji, aby rezoluce obsahovala i pasáž o tom že vláda a média hlavního proudu lžou, čímž likvidují kritické myšlení, protože nám předkládají jen jedinou, předem schválenou pravdu,  která je ovšem lží, protože pravda o světě, ve kterém žijeme, je úplně jiná, než jakou nám předkládají v České televizi, to znamená, především jsme kolonií Washigtonu, či obecně Západu.

To by tam taky mělo zaznít.“

            „Dobře, to tam můžeme taky dát, ať je toho víc. Je někdo proti? Nikdo?“ ptá se zase pan Pokojný.

            Využiju toho a zase zvednu ruku: „Já jsem proti. Já bych tam totiž dal ještě to, že nejvíc lže Rakušan.“

            Pan Pokojný je naštěstí demokrat a tak nic nenamítá: „Souhlasím. Rozšiřuji rezoluci o tom, že největší lhář je Rakušan Je někdo proti? Nikdo?“

            Zase zvednu ruku: „Omlouvám se, že jsem proti, ale ještě bych tam dal pasáž, že stávkou protestujeme i proti cenzuře.“

            Pan Pokojný přikývne: „Ano, to by tam mohlo být. Cenzura, potlačování svobody slova. Masové perzekuce, likvidace názorových odpůrců, střílení do dělníků, vyhazování učitelek z práce úmyslným vyvoláním ztráty motivace. Je někdo proti? Nikdo?“

            Proti jsem já: „A taky bych tam dal, že žádáme vládu, aby odstoupila, protože totálně zlikvidovala českou státnost, rozdává miliardy Sorosovým neziskovkám, taky zlikvidovala české zemědělství, jakož nás zaprodala světovým sionistům.

Jo, mělo být tam i to, že liberálně demokratické školství vyrábí beztvarou masu libtardích nevzdělaných hlupáků nemajících sebemenší potuchy o složitosti života a světa kolem nich, na rozdíl od nás.. Hustí do nich, koho mají nenávidět a koho mají velebit a to jim bude až konce jejich zbytečných životů stačit.

A taky za to na Slovensku postaví Čína obrovskou automobilku a u nás nic, a hlavně za to, že Fiala zůstane v den největších protestů v Brně!“

Pan Pokojný souhlasí: „Ano, tak to bude přesnější, když to tam všechno dáme. Teď už nemůže nikdo pochybovat, o co nám, stávkujícím pracujícím jde. Totiž, že nám jde o to všechno, aby bylo líp.

Kdo souhlasí se zněním rezoluce pracujícího lidu?

Je někdo proti?“

Tentokrát už ruku nezvednu, jsem spokojený.

            „Schváleno!“ prohlásí pan Pokojný rezoluci za schválenou a chce přejít k dalšímu bodu naší schůze našeho stávkového výboru, ale zabrání mu v tom nelidský výkřik, který se mi vydere z hrdla.

            „Panebože, já úplně zapomněl na miliardy, co jdou na Ukrajinu, a proto se berou peníze kuchařkám ve školách!“ zaúpím a chytnu se za hlavu.

            „Bohužel, rezoluce už je schválená, to sis vzpomněl teda brzo,“ zachmuří se pan Pokojný a přísně dodá, „no ty jsi nám to teda pěkně zavařil. Jak teď budeme vypadat, když nemáme v rezoluci za odstoupení vlády Ukrajinu?

Vždyť to je sabotáž našeho stávkového úsilí!

            Navrhuji, abychom tě za to vyloučili ze stávkového výboru.

            Kdo je proti?“

            Nikdo není proti.

            Už nejsem členem stávkového výboru na našem pracovišti, jeho kolektiv mě vyloučil ze svého středu.

            Právem, zapomněl jsem na miliardy pro Ukrajinu, a proto jsem přisluhovač liberální demokracie. Zasloužím si jen opovržení a žádám si pro sebe ten nejpřísnější trest…