Nevím, jak to říct, abych nikoho neurazil. Ale článek pana Nožičky je nádherným exemplářem manipulativního článku, který je založený na nepravdivém tvrzení a není nic snadnějšího, než to dokázat, pan Nožička snad promine
Ovčí babička vyvázla z velikonočního krveprolití bez úhony, kdo by taky žvýkal maso staré báby, když si může hezky pochutnat na jehněčím?
A tak i dnes mohla ovčí babička vyprávět dětem svoji obligátní pohádku, tentokrát o blogerovi popletovi.
„Žil byl jeden bloger a bloger byl náramný popleta,“ začala babička svoji pohádku a pokračovala, „ten bloger psal například článek o manipulování s historií, jenže jak byl popleta, tak všechno popletl a napsal, že Vlasovci bojovali na straně Němců od začátku války, takže se ten náš popleta vlastně taky manipuloval s historií, i když samozřejmě omylem, jak se sám přiznal, že v tom nebyl žádný úmysl, že to prostě jen trochu popletl.“
„Jé, my víme kdo je ten popleta!“ vykřikly hned děti, kterým ovčí babička pohádku vyprávěla, „dnes taky napsal článek ,Proč se dnes o zvěrstvech Němců na konci války píše a mluví jen sporadicky?? a ten článek náš popleta taky docela popletl.“
„Máte pravdu, děti, ten článek náš popleta taky docela popletl!
Stěžuje si v něm doslova: ,Co mi ale vadí, je to, že se u nás v posledních letech mnohem méně a de facto spíše sporadicky mluví například o tragických událostech, ke kterým došlo na konci války v moravských obcích Ploština, Prlov či Salaš.?“
„To je ale popleta! To přece není pravda!“ vykřikly děti a začaly jedno přes druhé vykřikovat, „o Ploštině psala iDnes,my to četly, my už jsme velké, my umíme číst!
I Česká televize se o Ploštině zmínila!
A o Prlově se taky psalo, to jsme taky četly!
I o Salaši se psalo!
I o německém běsnění v Čechách se psalo!
Ten popleta nám to zase všechno popletl, babičko, to je legrace!
Myslí to dobře, ale nakonec to poplete tak, že to vypadá jako dezinformace z ruských novin Krasnaja zvezda, že se u nás schválně nemluví o běsnění Němců, protože u nás vládnou fašisté!“
„To je prostě náš popleta. Plete páté přes deváté, až to vypadá, že opravdu není popleta, ale dobře ví, co píše, asi proto, že je učitel. Každý druhý učitel je přece náramný popleta, viďte děti,“ řekla s úsměvem ovčí babička.
„My máme jen paní učitelku a ta nás bije!“ zvolaly děti.
„Tak to buďte rádi, že vás bije,“ řekla ovčí babička a my se můžeme těšit na další článek našeho poplety, třeba o krvavém létě roku 1945, to bude, pane, počteníčko!
