Jako Američani chtějí zlikvidovat Rusko, nepřejí si Němci nic jiného než jen to, aby byl náš národ českých prasat, jak nám říkají sami Němci, vyhlazen z povrchu zemského
Podal jsem si přihlášku do Klubu českého pohraničí a teď mě čeká pohovor, na jehož základě budu buď přijat, nebo odmítnut.
Předseda místní organizace je sympatický chlapík, vůbec ne nordický typ, který má na hlavě zelenou brigadýrku, přesně takovou, jakou nosili pohraničníci, když bránili naše hranice.
„Tak mi, soudruhu, řekni, proč chceš k nám do klubu?“ ptá se mě předseda.
Samozřejmě, že mě jeho otázka nezaskočí, protože jsem se na pohovor poctivě připravoval, a tak odpovím: „Protože nenávidím Němce.“
Soudruh předseda se pousměje: „Dobře, soudruhu. A teď mi řekni, proč je nenávidíš?“
Ale i na tuto otázku jsem připraven a tak ze sebe vysypu odpověď jak zrnkovou kávu: „Protože to Němci s námi nikdy nemysleli dobře, proto je nenávidím, to dnes ví každý správný Čech, vlastenec, Evropan a znalec historie!
Už dob Karla Velikého nás Němci systematicky likvidovali, vykořisťovali a drancovali!
Kdysi jim stačilo tři sta volů, pár kop rodinného stříbra a byl klid!
Ale dnes, dnes jim tady patří všechno!
Mají tu obchody, firmy a dokonce i automobilku tady mají, kterou jim daroval Václav Klaus!
Ale ani to jim nestačí!
Berou si od nás za dobrou cenu dobrou a nešizenou elektřinu, ale nám ji prodávají třikrát až třicetkrát dráž a ještě šizenou!
A stejně tak levný ruský plyn nám prodávají mnohem dráž, než za kolik jej dostali od Rusů!
Jsme pro ně jen česká prasata, a proto nás krmí odpadky, které nám, zase předražené, prodávají v těch svých obchodech!
Taky tam chodím nakupovat a přísahám, že pravou čokoládu jsem nejedl, ani nepamatuji!
A jinou čokoládu tam člověk nekoupí!
Proč to ti Němci dělají?
Protože jsme pro ně pořád podlidi, protože jsme pro ně pořád jen otroci, proto je nenávidím!“
Soudruh předseda lišácky přimhouří oči a řekne: „Tak, tak, všichni Němci jsou zlí a špatní, pro všechny Němce je naše země jen bémiše prdelákov, kam by se chtěli vrátit, a jediné, co jim v tom brání, jsou Benešovy dekrety a Rusko.“
Je to ovšem chyták.
A protože jsem se poctivě připravoval, reaguji správně: „Nenávidím Němce, ale všichni Němci nejsou špatní. Třeba Kurt Werner Tutter, který je odpovědný za masakry na Valašsku v roce 1945. Ten byl agentem komunistické StB, která bojovala proti fašistům revanšistům a západním agentům, takže to musel být dobrý člověk, když taky bojoval za dobrou věc.
A dobří jsou taky Němci, kteří žili v NDR, to byli naší dobří přátelé. A dobří jsou taky Němci, kteří jsou pro mír na Ukrajině.
Ale ty ostatní Němce nenávidím, ti jsou zlí!“
Soudruh předseda neskrývá svou radost: „Vítám tě mezi námi, soudruhu!
Však my těm skopčákům ukážeme, že si z nás, českých prasat to svoje vepřo, knedlo, zelo neudělají!
Stačí, abychom přestali kupovat v těch jejich obchodech a otročit v jejich továrnách, a budou namydlení jako Američani v Afghánistánu, nebo na Ukrajině!
Napřed je odsuneme od nás, a pak i z Bavorska!
Mnichov bude zase český, jako když jela česká knížata na křest do Řezna! Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše země! “
Soudruh předseda mi radostně tiskne ruku. Stávám se členem Klubu českého pohraničí, protože smyslem existence českého národa, jeho hlavním posláním je nenávist k Němcům, láska k Rusům, a pak už nic.
Nenávidím Němce, tedy jsem Čech a Čech, to zní hrdě!
