Pokud je zde vysoké procento blogů, které se zabývají výhradně autory místních článků, nikoho "zvenku" to opravdu nezajímá
Vždy jsem byl a pořád jsem, to vám mohou potvrdit všechny moje odborně vzdělané ošetřovatelky, tvrdým zastáncem hesla „Padni komu padni!“
„Padni, komu padni, třeba i bývalému čínskému prezidentovi!“ jsou moje první slova po každém procitnutí.
„Padni, komu padni, třeba i mě samotnému!“ jsou moje slova předtím, než opět upadnu, jako každý člověk dnes, do mrákotného, nanejvýš neklidného spánku.
Však víte, jak to se mnou je.
Píšu dlouhodobě denně, dalo by se říct, že téměř tolik jako pan Stejskal.
Ve svých „textech“ vycházím nejen z důvěrné znalosti množství článků, ale i z velmi ůvěrné znalosti diskuzí, často podivuhodně obsáhlých, rozuměj znalostí, ne těch diskuzí.
Ke své nadlehčené kritice si vybírám stále dokola mnou samotným vytipované zcela konkrétní autory, a to převážně ty, kteří neopakují hlavní jednoduché a nekomplikované černobílé pravdy, jako například ty, že kupujeme ruský plyn z Německa, ačkoliv Rusko Německu žádný plyn nedodává.
Pokud se tedy čtenář "trčálkovin" zamyslí nad těmito fakty, může lehce nabýt podezření.
Je opravdu normální, že satirik nedůchodového věku tráví denně tolik času na Blogu iDnes?
To snad nechodí do práce, která ho živí?
Nemám dovolenou?
Nebo dokonce píšu píšu i v době nemoci?
Preferuje brouzdání mezi blogy a diskuzemi laiků před psaním svých knih?
Do mého soukromého života a mých soukromých motivací mi opravdu vůbec nic není.
Jenže vládě se podařilo lidi totálně zblbnout. Trollové jsou prý za každým rohem. Informační válka je informační válka.
Závěr?
Děkuji redakci za rozhodnutí přemístit moje "trčálkoviny" do Hyde parku trvale.
Ano, v tom případě tam patří v rámci zachování spravedlnosti i "re-trčálkoviny". A jak řekl správně náš statečný (jo, je to s námi všemi někdy těžké) vedoucí adminů, zábavychtivý a zdejšího prostředí znalý čtenář o nic nepřijde.
Navíc nebudeme přemýšlet nad tím, kolik těch Trčálků vlastně je.
A jak se řeklo, tak se taky stalo!
Napsal jsem totiž opět blog, který byl reakcí na jiný blog, odborně se tomu říká recidiva.
Tento blog napsal pan Bartoň a byl reakcí na blog pana Turnera, který ve svém článku prezentoval jednoduchou černobílou pravdu, což mne, jako provládního satirika, nemohlo nechat klidným.
Tento blog pana Bartoně, který byl upřímnou reakcí na blog pana Turnera, se jmenoval „Pane Turnere, děkuji za upřímnost obhajoby generála Pavla“ (to, že tento blog obsahoval jméno pana Turnera tentokrát samozřejmě ničemu nevadilo, protože neobsahuje jednoduchou, provládní černobílou pravdu), v němž pan Bartoň, penzista, který, dle vlastních slov, neztratil zájem o dění kolem sebe, například píše: „To je naprosto upřímná zpověď jinak velkého pokrokáře Turnera.“
No a já, protože jsem dostal recidivu, jsem napsal článek, který se jmenuje „Pane Bartoni, děkuji vám za odhalení dvojaké tváře generála Pavla“.,abych naopak, na rozdíl od pana Bartoně, Petra Pavla za jeho vstup do KSČ pochválil a pana Bartoně naopak odsoudil za to, že do KSČ nevstoupil, protože mohl být skvělým filosofem.
Tento můj článek byl redakcí přemístěn do Hyde Parku.
Plným právem.
„Padni, komu padni!“ je mým heslem.
Chtěl bych proto touto cestou redakci poděkovat za přesunutí tohoto článku do Hyde parku, kam právem patří.
Ti, které moje blbosti nezajímají, a chtěli by si přečíst filipiku pana Bartoně, v níž mistrně sepsul jak Petra Pavla, t.č, prezidentského kandidáta, tak jinak velkého pokrokáře pana Turnera, najdou ji stále na hlavní straně blogu, popravdě a docela upřímně řečeno, tak skvělého textu, který je reakcí na článek pana Turnera, by v Hyde parku byla jistě škoda...
