Památník Vasiľa Biľaka zničila neomarxistická aktivistka

Máte doma Gottwaldovu sochu? Nebo Leninovu? Pak jste ji určitě někde ukradli, nezákonně zprivatizovali

Leninova socha jde jednou takhle v Porubě po Hlavní třídě a koho vám nepotká?

Potká vám Gottwaldovu sochu, která si taky vyšla na procházku.

„Čest práci, soudruhu Gottwalde,“ pozdraví Leninova socha sochu Gottwalda, a zeptá se, „kampak?“

„Čest práci, soudruhu Lenine,“ pozdraví Gottwaldova socha Leninovu sochu a odpoví, „ale řekl jsem si, že se půjdu dnes projít tvojí ulicí, abych kráčel leninskou cestou.“

„Jé, to je ale náhoda!“ zvolá nadšeně Leninova a dodá, „já se jdu zrovna projít po tvojí třídě!“

„To není náhoda, ale dialektika, soudruhu Lenine,“ připomene Gottwaldova socha.

„Jasně, žádná náhoda, ale dialektika, já na to úplně zapomněl. To ta sviňa syfilis,“ plácne se socha Lenina po pleši a najednou vykřikne, „ale proč máš tak rudé ruce, soudruhu Gottwalde?“

„Ale to mi je nějací neomarxisti natřeli rudou barvou, za to že jsem chtěl být se Sovětským svazem na věčné časy, a popravil kvůli tomu Miladu Horákovou a pak i Slánského,“ odpoví Gottwaldova socha.

„Hm,“ zatahá se Leninova socha za bradku, což je znamení, že nad něčím přemýšlí a pak řekne, „všimni si jedné věci, soudruhu.

Když mají komunisté, nebo přátelé Sovětského svazu problém, tak označí kohokoliv nálepkou, pokud možno ,neomarxistický? nebo ,levicový?, protože, co je neomarxistické, nebo levicové, to je špatné. Tak máme neomarxistické aktivisty, levicové bojůvky,  neomarxistickou ideologii, neomarxistické lobisty, šílené neomarxisty, neomarxistické vandaly.“

„Máš pravdu, soudruhu Lenine,“ přikývne Gottwaldova socha a dodá, „a to jsi ještě zapomněl, že vyvěšení posraných trenek nad Hradem, kde sídlí přítel Sovětského svazu, kterého volíme, my komunisté, bylo disidenstvím v zájmu levicových sil.“

„Kura, na to jsem zapomněl!“ plácne se Leninova socha do pleše a pokračuje, „to zase ta sviňa syfilis.

A ty jsi na tom se syflem jak, soudruhu Gottwalde?“

„Úplně stejně jako ty, soudruhu Lenine,“ odpoví Gottwaldova.

„Tak to by nás měli zase vrátit na původní místo, dát k nám cedulky, že jsme měli syfla, aby děcka věděla, že jsme zas nebyli takové svině, bo jsme za to nemohli, že jsme se kdesi nakazili od pravicových prostitutek, které udělaly ze svého těla kapitál, výrobní prostředek,.“ řekne Leninova socha

„To jsi řekl dobře, soudruhu Lenine. Škoda jen, že se toho nedožil soudruh Biľak, bo jeho bustu zničila neomarxistiská aktivistka,“ povzdechne si smutně Gottwaldova socha.

„No jo, tak soudruh Biľak už je v tom našem ráji, snad se taky dočkáme, soudruhu Gottwalde, ale počkej, něco ti ukážu,“ řekne Leninova socha a postaví se na hlavu.“

„Chudák soudruh Lenin, už ho ta paralýza úplně dostala, už je z něho cyp,“ pomyslí si Gottwaldova socha a pokračuje dál ve své procházce porubskou Hlavní třídou.

Staří havíři padal před ní úctou na kolena, ale děti ji už nepoznávaly. Myslely si, že to není vůbec socha, ale počítačová 3D animace.