Ovládám Andreje Babiše, který mě poslouchá na slovo

Před necelými osmačtyřiceti hodinami jsem tady na blogu A. Babiše žádal, aby neodstupoval a on mne na slovo poslechl. Kdo z vás to má?

Nejspíše jste mne nikdy neviděli, a už vůbec ne v Otázkách Václava Moravce, ale jsem ten hlas, který slyší Andrej B. ve své hlavě.

Mám to asi za trest, protože se namakám, no hrůza.

A teď už vůbec nespím, pořád svému klientovi něco nařizuji a přikazuji, sám nevím, kdy to skončí. Asi hned tak ne, jako to vypadá, podle toho, co jsem mu řekl dnes ráno.

„Neodstupuj!

Nikdy!

Ať si to všichni zapamatují!“ nařídil jsem mu.

„Neodstoupím!

Nikdy!

Ať si to všichni zapamatují!“ opakoval Andrej B. moje slova a pak odletěl na výlet do Bruselu, se mnou v hlavě a s člověkem, který se o něj stará.

Vrátí se?

Nevrátí se?

Uvidí se, až co na to Amíci, jestli ho ještě někdy pustí zpátky.  Ale spíš bych to tipoval na Guantanamo, ostatně hlasy v hlavě se waterboardingem léčily ještě na počátku předminulého století, řekl bych, že v dobrých deseti procentech případů i celkem úspěšně…