Je to pravda! Vždyť toto už je přinejmenším padesátý článek tady na blogu, ve kterém se píše o sovětském bombardování, o médiích ani nemluvě, tam jsou jich tuny, plus celý tématicky večer na všech kanálech České televize
Na ruské ambasádě, při oslavě dne vítězství, bylo plno lidí. Sotva jsme se tam vešli. Stáli jsme, namačkáni na sebe, a dýchali jsme si navzájem do obličejů, ba dokonce jsme museli držet číšky s čajem nad hlavami, jinak se nedalo. Připadal jsem si jako v protileteckém krytu při náletu.
Však jsem to taky řekl ruskému velvyslanci doslova do očí: „Alexandře Vladimiroviči, to je zrovínka jako devátého května v Mladé Boleslavi, jako by nám nad hlavou létaly šturmoviky a Pe-2.“
„Zapomněl jste ještě na Po-2!“ upozornil mne Alexandr Vasilijevič.
„Jářku, hrom do police!
Máte pravdu!
Já úplně zapomněl na Po-2!“ uhodil bych se hlavy, kdyby to šlo.
„To byla moc dobrá letadla.
Jinak by v Mladé Boleslavi nezahynulo 500 lidí,“ připomenul Alexandr Vasilijevič.
„Byla to opravdu dobrá letadla, vždyť to taky byly dvojplošníky!“ přikývl jsem, ale to už na ambasádu přišel i pan prezident Zeman se svou suitou, takže jsme už na sebe byli natlačeni tak, že jsme ani nemohli dýchat, jen Klause napadlo vydrápat se na hlavy ostatních, a tak se mohl, na rozdíl od nás, volně nadechnout, kdepak ten chlap měl vždy pod čepicí, to by mě nikdy nenapadlo!
