Nutno ovšem podotknout, že poznámka docela malá, související s článkem samotným tak nějak okrajově, tedy poznámka vlastně docela nevinná
„V těžkych dobach je každe slovo jak dyjamant. Drsny, neopracovany, řezajici do krve,“ píše L. Větvička ve svém článku o Arménech, kteří umírají a trpí v Náhorním Karabachu, sporném území, o které válčí dva přespříliš hrdé národy.
A má pravdu. Každé slovo je jako diamant, drsný, neopracovaný, řezající do krve.
Pro příklad nemusíme chodit daleko.
„Jen těžko lze u nás najít kontroverznějšího, domýšlivějšího, falešného, prolhaného a podlého prospěcháře, vyžírku a vlastizrádce (koho chleba jíš, toho píseň zpívej), jakým je pan Ing. Jaromír Štětina, dnes europoslanec, zvolený za stejně profláknutou TOP 09 .
Je skutečně s nemalým podivem, že při jeho proradné politické nekorektnosti, nečestnosti, neférovosti, vlastizrádné činnosti, všem jeho patologicky negativním charakterovým vlastnostem, kdy vědomě indoktrinuje, fanaticky (a vypočítavě) horuje pro EU, NATO, kdy šíří poplašné zprávy o ruském imperiálním nebezpečí, stejně jako šíří poplašné zprávy o existenci války mezi EU a Ruskem atd., že jej česká, převážně však pravicová politická scéna nejen trpí, ale i toleruje a podporuje (Schwarzenberg, Kalousek aj.) Vysvětlení je nasnadě: tu nejšpinavější práci totiž (ne zrovna zadarmo) dělá za ně!
Štětina není dobrý člověk, je nečestný, prolhaný, zrádný a proto i nebezpečný,“ píše se v internetových novinách Rukojmí o Jaromíru Štětinovi (neplést s panem Jaromírem Petříkem!), a skutečně, co slovo, to diamant, neopracovaný, řezající do krve.
Ano, to se píše na webu Rukojmí.cz, k jehož kmenovým autorům patří i pan Větvička, a který vede páně Větvičkův velký kamarád a velký „novinářský“ vzor B. Olšer.
Ano, to se píše o senátorovi Jaromírovi Štětinovi, na kterého vydal Ázerbájdžán zatykač kvůli nepovolenému vstup na území Náhorního Karabachu a který se tak se stal pro Ázerbájdžán člověkem zrádným a proto i nebezpečným, tedy přesně takovým, jak ho charakterizuje novinář Olšer..
Je jistě pěkné, když se pan Větvička staví, stejně jako bůh, na stranu Arménů, ale je hanebné, když působí v plátku, který plive na člověka, který neváhal vyjádřit svoji podporu Arménům v Náhorním Karabachu a účastnil se jako pozorovatel referenda, které působilo na Ázerbájdžán stejně jako katalanská červená muleta na španělského býka.
Ale diamantů není nikdy dost, i když jsou tvrdé a řežou do krve.
„Je Petra Procházková evidentně méně inteligentní, debilní, tupá nevzdělankyně, ignorantka s fašistickými sklony a manipulovatelná mozková troska, co je něco víc, když poslouchá perskou televizi?
Tímto titulkem však tu nebohou ženu Petru Procházkovou neurážím, chraň mě její Alláh, uráží se sama svým vrozeným idiotismem. Právě u ní je naopak zcela jasné, že její chování už přesáhlo všechny meze lidské soudnosti, je nezbytná otázka pro doktora Chocholouška, jestli se její duševní nepřizpůsobivost dá ještě vůbec léčit…?“ řeže svým diamanty vskutku až do krve sám bard naší nezávislé žurnalistiky Břetislav Olšer.
Copak, copak, Břetislave, nelíbila se snad Tvému ptačímu mozečku reportáž o jeseteří farmě v Náhorním Karabachu u samých ázerbájdžánských hranic, kterou napsala Petra Procházková?
Nu, má to náš Ladislav Větvička v Rukojmím pěkné kamarády!
Nebo že by J. Štětiny a P. Procházkové zastal už jen proto, že je v Náhorním Karabachu jako doma?
Třeba se pletu, možná je Ladislav Větvička opravdu chlap s gulema...
