Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo prozíravých a pět pošetilých... Doufám, že teď už nikdo nepochybuje o tom, že tento článek psal nemocný člověk!
Podobenství
I do našeho blázince dorazil temný a děsivý advent.
Nebylo možné nijak zatajit, že dny venku jsou krátké a noci dlouhé tak, že málokdo dočká se mdlého úsvitu, aniž by mu hrůzou zbělely vlasy, pokud ještě nějaká má, i když se Česká televize snažila o pravý, ale na tu se u nás v blázinci nikdo nedíval, máme tady každý svých démonů v hlavě i bez toho víc než dost.
A i kdyby se snad zazdila všechna okna, nebylo by to nic platné, není na světe šílence, který by neměl šestý smysl a nevytušil, že nastal advent, čas očekávání příchodu Spasitele, jež je ovšem očekáváním nejděsivějším, protože nikdo neví dne, ani hodiny, vždyť Spasitel může přijít už příští sekundu a nepřijde-li, o to se zvýší pravděpodobnost, že se dostaví v další příští sekundě, čím déle žijete, tím je větší pravděpodobnost, že zemřete.
A troufám si tvrdit, že příčinou většiny sebevražd, včetně té, kterou právě páchá Evropa podle Kalergiho plánu, je právě nesnesitelnost a děsivost této zákonitosti, tohoto čekání na smrt, jehož nesnesitelnost je vystupňována do té krajnosti, že jediným vysvobozením je právě sebevražda.
O adventu všichni v blázinci nápadně zneklidněli a to i přesto, že se právě v tyto dny, kdy se mísí radost a euforie z narození Spasitele s tou nejhlubší depresí vyvolanou, že jeho druhý příchod, tentokrát už ne jako bezbranného nemluvněte, ale jako Nebeského Krále v plné parádě, ještě nenastal, se nám zvyšovala medikace.
Ne jinak tomu bylo i na naší cimře.
I my jsme byli neklidní, mačkali se u okna, abychom jako první spatřili podruhé přišedšího Spasitele, abychom my nebyli těmi pošetilými, co si nevzali olej, protože jsme si mysleli, že Spasitel musí přijít každou chvíli, ale on si dával čas a přišel až teď, o adventu, kdy jsou dny (ovšemže jen na naší severní polokouli) nejkratší, a zato noci nejdelší a má-li lampa svítit celou noc, musíte mít v zásobě i příslušné množství oleje, abyste snad Spasitele nepropásli a on vám do očí neřekl: „Amen, amen, pravím vám, neznám vás!“
I my jsme byli u nás na cimře neklidní, ale nejneklidnější byli Hájek s Větvou.
Ty skety syslily olej celý rok, a když nastal advent, byla jejich lůžka obkroužená dobře třípatrovou hradbou barelů s olejem do lampy, zpoza které jim vyčuhovaly jejich nemocné obličeje.
Ostatně tak se i poznalo, že přišel advent, protože ti dva začali vykřikovat: „Mene tekel!
Bůh sečetl dny staré Merklice a ukončil její panování!
Stará Merklice byla zvážena a shledána nedostatečnou!
Její čtvrtá říše bude rozdělena Rusům a muslimům!
Mene tekel, čiňte pokání!“
To vykřikovali každý adventní den, ale Spasitel, jako každý advent, nepřicházel. Nakonec jsme všichni, prali přece jen do nás injekce jako o život, začali podřimovat, advent, neadvent, až jsme nakonec jedné noci usnuli.
Ale právě té noci se strhl křik.
„Spasitel je tady! Jděte mu naproti!“ křičely jakési neviditelné hlasy.
Vyskočili jsme, jako když do nás střelí skobičkou z praku a začali jsme upravovat lampy. Ale v tu chvíli se ukázalo, že na naši cimře máme všichni, kromě Hájka a Větvy, už jen tolik oleje, kolik stačí jen na jednu jedinou sekundu.
Obrátili jsme se tedy na ně, kteří měli oleje aspoň na deset let, a prosili je: „Kamarádi, bratři v šílenství, dejte nám trochu oleje, lampy nám dohasínají, až přijde Spasitel, neuvidíme mu do tváře, a co když to nebude Spasitel, ale Greta?!“
Jenže Hájek s Větvou nám odpověděli: „Nemůžeme, nestačilo by pak ani nám, ani vám!
Dojděte si raději k Babišovi, ten vám dá!“
Jenže jakmile jsme se rozběhli za Babišem (byl na přízemí), přišel Spasitel a připravení Hájek a Větva s ním vešli na svatbu a dveře se zavřeli.
Když jsme přišli od Babiše, a poznali, co se stalo, volali jsme jak o život: „Pane, pane, otevři nám!“
On však pravil zpoza dveří: „Amen, amen, pravím vám: ,Neznám vás!
Znám jenom Hájka a Větvu, protože jsou z Protiproudu!
Bděte tedy, protože neznáte den, ani hodinu´“!
Měli jsme my, pošetilí, po ptákách…
++++++++++Blázinec 2019-12-13 (psáno jako v USA)++++++++++++
