Něco mi říká, že nadcházející světovou válku vyhraje Rusko. A já bych zase mohl vyhrát ve Sportce. Po pravdě řečeno, mám už toho živoření tak akorát
Naší staří známí, Jiroušek, Brčálek, Crčálek a Drčálek sešli se o velikonočním pondělí před dveřmi jednoho bytu. Nebyla to samozřejmě náhoda, jelikož v tomto ženě bydlela žena, kterou chtěli naši stáří známí pořádně vymrskat. Proto měli všichni v ruce bytelné pomlázky ozdobené hedvábnými stuhami, jen Jiroušek, kdoví proč, měl v ruce ebonitovou tyč.
Žena, ačkoliv byla doma, z pochopitelných důvodů neotvírala. Ale naši staří známí se nevzdávali. Trpělivě čekali, až ženské povolí nervy, nebo jí dojde trpělivost a sama otevře mrskačům, kteří jí dají nakládačku, aby byla celý rok svěží a krásná, za což je následně odmění malovaným vajíčkem, jež má symbolizovat plodnost.
Ježto se naši staří známí znali přinejmenším od vidění, dali se asi po dvou hodinách čekání sami od sebe do velmi zajímavého rozhovoru.
„Zase je na tomto světě o devadesát islamistů méně, zabila je Matka všech bomb v Afghánistánu, v jeskynním labyrintu, Matka všech bomb je totiž bombou zemětřesnou,“ zářily oči Jirouškovi jako lampióny v předvečer VŘSR, ačkoliv bylo teprve jaro.
„Devadesát? Já slyšel, na ČT 24, že Matka všech bomb zabila těch islamistů jen šestatřicet.
Hned mě napadlo: ,Hm, šestatřicet, to není málo. Ale mohlo to být přece jen trochu víc na to, že Matka všech bomb váží sto metráků. Kdyby jich zabila minimálně padesát, šedesát, hned by bylo veseleji, hned by mi tlačenka víc chutnala!’“ řekl Brčálek.
Jiroušek nadšeně na to odpověděl: „První čísla se mýlila. Nová, důkladnější bilance ukazuje, že Matka všech bomb zabila islamistů devadesát. Ale to už na ČT 24 určitě neřekli, aby zbytečně neplašili sluníčkáře.
Tak se na ně musí!
Pozabíjet je jak mouchy, hezky vyexpedovat do toho jejich vousatého ráje.
Ode dneška budu se nejméně třikrát denně modlit: ,Zdrávas MOAB, matko všech bomb, ničivé síly plná, atd.!“
Brčálek nadšeně vykřikl: „To je nádherná modlitba! Tu se taky budu modlit! Devadesát mrtvých islamistů, to hned člověku zvedne náladu, posílí víru, že nejsme na tom ještě tak špatně, dá naději, že se všechno ještě nakonec v dobré obrátí!“
V tom se však do rozhovoru vmísil Crčálek, který se před malou chvíli probudil. Byl to právě on, kdo přišel ze všech nejdřív, ještě za hluboké a beznadějní tmy a při dlouhém čekání ho zmohl spánek.
„Pánové, světovou válku vyhraje Rusko,“ řekl důležitě, tahaje se za vousy, „právě se mi zdálo o Otci všech bomb.
Jeho síla je vskutku zvířecí!
Viděl jsem ho ve svém snu vybuchnout.
Páni, to bylo něco!
Přál bych vám to vidět.
Krajina po výbuchu připomínala prostě měsíční krajinu nebo na cucky rozbombardované panelové sídliště, třeba Jižní město nebo Manhattan i s Wooddy Allenem.
Prostě nádhera.
Mně samotnému to roztrhalo plíce. Udusil jsem se jako malé děcko, které si dá na hlavu igelitku z obchodňáku, protože si hraje na kosmonauta.
Něco tak nádherného lze zažít snad jen jednou za skutečný život.
Kam se hrabe Matka všech bomb na Otce všech bomb, který je ke všemu termobarický se zvýšenou účinností?
Kdyby se vám zdálo to, co mně jen před malou chvílí, tak byste věděli, že světovou válku vyhraje Rusko.
Otec všech bomb je prostě čtyřikrát účinnější než Matka všech bomb, to je holý fakt, jako že se jmenuji Crčálek“
Všichni pokyvovali hlavami, jen Drčálek, který dosud důležitě mlčel, najednou veřejně prohlásil: „Pánové, já vážím každé své slovo a proto se nechci hádat o to, jestli válku vyhraje Rusko nebo ne, to jednoduše není můj styl, ani filosofická metoda. Přesto však musím podotknout, že podle mě se nejedná o bomby destrukční, ale psychologické.
Ano, účinek těchto bomb má být především psychologický, tyto bomby mají působit zejména na lidskou psychiku.
Někdo uvidí takovou bombu vybuchnout a hned se to podepíše na jeho psychice. Dejme tomu, že ho popadne nezvladatelná euforie, která ho nakonec vysílí tak, že se bude ploužit jako mrtvola a bude tudíž nepoužitelný pro boj dospělého muže proti dospělému muži.
Válka, pánové, věřte mi, to není jen o ničení živé síly protivníka všemi možnými prostředky, nervovými plyny, jadernými zbraněmi, apod. Válka je takříkajíc i o hlavě. Bomby jsou dobrá věc, o tom žádná. Ale když nemáte ani páru o psychologii, nejsou vám k ničemu.
Ano, kdo chce vyhrát válku, musí být především dobrý psycholog.
O to jde, o nic jiného!“
„Svatá pravda!
Rozhoduje psychologie!
Ani nevíte, jak lituji, že jsem nešel studovat psychologii. Kde já už mohl být!“ zalkal Jiroušek a začal si rvát vlasy.
Všichni na něho soucitně hleděli, jen Crčálek zase usnul.
Zdálo se mu, že miluje svoji matku a nenávidí svého otce.
„Kam se na to hrabe Otec všech bomb i se svou zvýšenou účinností!“ musil uznat Crčálek ve svém snu, který se pořád ne a ne skončit, protože ta mizerná ženská pořád ne a ne otevřít.
