Martina Sáblíková ani letos nevyhraje v anketě o nejlepšího sportovce roku

Ti sportovní novináři, kteří nemají rádi Martinu Sáblíkovou, a proto jí nedovolují vyhrát v anketě o nejlepšího sportovce roku, musejí teď být v sedmém nebi. To je, bohužel, smutná a odvrácená stránka medailových žní v Tokiu

Jel jsem přes jedno město, a tak mě napadlo, že bych se mohl stavit za jedním panem učitelem, něco mi totiž říkalo, že tento pan učitel teď na tom nebude zrovna nejlíp.

Moje předtucha mne nezklamala, protože učitel mi otevřel okno s mokrým hadrem na čele.

Hned jsem věděl, kolik uhodilo a tak jsem se soucitně zeptal: „Bolí to hodně?“

Učitel přikývl.

„Rozumím,“ přikývl jsem a dodal, „musí to být hodně bolestné vidět, jak Krpálek letos zase skončí v anketě o sportovce roku před Martinou Sáblíkovou!

A za co vlastně?

Že porazil čtyři borce a jen za to bral zlato?

To je toho!

Ale i tak málo stačí novinářům, aby byl Krpálek v anketě o sportovce roku před Sáblíkovou!

A to je ještě vůbec otázka, jestli se Sáblíková vůbec letos dostane do desítky!

Novináři, to jsou mstivé svině, věřte mi, pane učiteli!

Ony se jim ty medaile z olympiády letos budou pěkně hodit do jejich nenávistného krámu.

Uvidíte, že před Sáblíkovou budou schválně všichni medailisté z olympijských her!

Kdyby olympiáda neexistovala, tak by si ji museli novináři vymyslet, jen aby Martina Sáblíková nevyhrála Sportovce roku!

Ale neklesejme na mysli, pane učiteli!

Příští rok je zimní olympiáda a sportovní novináři dostanou pořádně na prdel, až Martina zase přiveze dvě zlaté!

A za tři roky je další olympiáda a tam Martina vyhraje zlato v časovce a už se těším, jak ta novinářská svoloč bude polykat tu zlatou ropuchu!

Máte pravdu, pane učiteli, ten Krpálek si to nezaslouží ani trochu, vždyť se mu letos, kromě olympiády nic pořádně nevydařilo. Ze zbabělosti nejel ani mistrovství světa a na mistrovství Evropy bral jen bronz, když ještě navíc porazil Izraelce.

Já bych se, stejně jako vy, klonil k Martině Sáblíkové!“

Moje slova pana učitele evidentně utěšila. Ale bohužel ne natolik, aby si mohl sundat mokrý hadr z čela. Potkáte-li v těchto dnech někoho s mokrým hadrem na čele, bude to určitě pan učitel, buďte na něho, prosím, milí, je to v jádru hodný člověk, zaslouží si teď naši lásku a porozumění mezi národy ještě víc než kdy jindy!