Manželství není ani trochu posvátným svazkem, ale právě naopak. Manželství je svazkem proklatým a proto by se mělo zrušit
Luboš byl doma. Seděl na lustru, to znamená, že přemýšlel.
Ptám se proto Luboše: „Přemýšlíš, Luboši?“
Luboš souhlasil: „Přemýšlím.“
Když Luboš přemýšlí, tak přemýšlí o svobodě, ostatně proto taky přemýšlí na lustru.
Ptám se proto Luboše: „Přemýšlíš o svobodě?“
Luboš souhlasil: „O svobodě.“
Když Luboš přemýšlí o svobodě, tak vždy přijde na to, že homosexuálové nemohou být kapitalisté, a ženy už vůbec nemohou být kapitalistky.
Ptám se proto Luboše: „Co myslíš, mohou být homosexuálové kapitalisté? Myslím, takoví kapitalisté, o kterých píše Marx, nebo Lenin.
Třeba takový Ludvig Wittgestein!
Jeho byl kapitalista jako řemen, ale Ludvíček byl homosexuál, a tak nebyl kapitalistou, ale filosofem, fujtafl!“
Luboš přikývl: „Homosexuál nemůže být nikdy kapitalistou! Kdyby byl kapitalistou, požadoval by nikoliv manželství pro homosexuály, ale zrušení manželství jako takového, aby stát, a tím méně církev, neměl nad svazky lidí žádnou moc!
Požadují-li homosexuálové, aby byli například jejich svazky nazývány manželstvím, neměli by se dožadovat stejnopohlavních manželství, ale toho, aby manželstvím nebyl nazýván ani svazek manželství muže a ženy, neboť toto manželství je garantováno a potvrzeno státem, a proto je jasným omezením svobody!
Ostatně jen ten, kdo důsledně požaduje zrušení občanského zákoníku, je skutečný libertarián, jako třeba já, to znamená, že jezdí na Libertě!
Lidé, třeba sousedé, mají upravovat své vztahy systémem vzájemných smluv, nikoliv zákony, jejichž dodržování vynucuje stát!“
Vím, že Luboš sní o tom, že se jednou zruší občanský zákoník, aby stát ztratil moc nad lidmi a lidé byli svobodní.
A protože mě problematika naší příští svobody vážně zajímá, ptám se: „Ano, až bude po volbách občanský zákoník zrušen, budeme svobodnější. Ale napřed je třeba, aby Svobodní vyhráli volby. Až je vyhrají, tak rozjetý vlak už nikdo nezastaví.
A co budou Svobodní rušit pak, u občanského zákoníku se přece nezastaví, aby platilo Klausovo okřídlené ,nech být, nech plynout‘?“
To už se nedozvím, protože se lustr s Lubošem utrhne a bumbác, Luboš je na zemi.
Tak dlouho se člověk vyklání z Overtonova okna, až z něho vypadne a natluče si.
Dobře, lustr není okno, ale jinak všechno ostatní souhlasí.
