Jsem pansexuálka, žiji s mužem a ženou

Tvrdí to o sobě jakási herečka z filmu V síti, kde lákala úchyly, aby jí činili nemravné návrhy. Není to legrační?

            Naše paní učitelka, neboli pančelka, je pansexuálka. Vyšlo to najevo, když jsme on-line probírali Boženu Němcovou a její milence.

            „Sím, sím, byla Božena Němcová kurva, když měla tolik chlapů?“ přihlásila se největší šprtka po zhlédnutí ukázky ze seriálu o Boženy Němcové..

            Panučelka se usmála: „Ne, Barunko, Božena Němcová byla pansexuálka, jako já.“

            „Vy jste taky pansexuálka, pančelko?“ podivil se jeden notorický pětkař.

            „Ano, Pepíku, jsem taky pansexuálka jako Božena Němcová,“ přikývla a pokračovala, „žiji ve společné domácnosti se svým manželem a se·svou přítelkyní. Někdy vysává manžel, někdy já a někdy moje přítelkyně. Ale někdy manžel odejde ke své milence, takže musím umývat záchod a koupelnu já, nebo moje přítelkyně. Někdy ovšem odejde moje přítelkyně za svým manželem, a tu veškerá péče o společnou domácnost padá na bedra moje a mého manžela.

            Ale někdy odejdu i já, a pobývám mimo tuto naši společnou domácnost u svého milence, který ví, že jsem vdaná jako Božena Němcová. Vařím mu peru a uklízím tak dlouho, dokud se mi nezasteskne po manželovi, nebo přítelkyni.

            To si pak zavolám svého milence do sprchy, společně se ještě osprchujeme ledovou vodou, protože se všichni otužujeme a já mu přitom řeknu: ,Vracím se k manželovi a přítelkyni. Zvládneš to sám? Hlavně musíš kontrolovat ledničku, aby v ní nebyl led. Uděláš to pro mě? Nerada bych, abychom měli zvýšenou uhlíkovou stopu.‘

            ,Jo udělám to. Odledním ji. Kdy zase přijdeš?‘ slíbí mi milenec.

            ,Hned, jak po tobě zatoužím,‘ slíbím mu zase já, ale to už se nám oběma klepou zuby a musíme s ledovou vodou skončit.

            Přijdu domů a zase žiji s přítelkyní a manželem. Jíme u jednoho stolu a spíme ve společném jednopatrovém loži. Já dole s přítelkyní a manžel nahoře, přičemž si během noci několikrát vyměníme místa.

            Ale někdy se stane, že se vrátím domů a doma není ani přítelkyně, ani manžel, protože jsou u někoho jiného. To si pak užívám, že jsem single a že mám doma klid, abych se důkladně připravila na on-line vyučování.

            Odborně se tomu říká polyamorie a znamená to, že se víc lidi miluje navzájem.

            Budete si to pamatovat?“

            Všichni slíbili, že ano, ale já se zeptal: „A boha se nebojíte, pančelko? Že skončíte v pekle jako Němcová, když ji hrála Geislerová?“

            Pančelka se rozesmála: „Ale vždyť nám bůh požehnal láskou, proč bych se bála boha?

            Hřích je nemilovat, ne milovat!

            Když někoho, Karlíku, miluješ, není to hřích, ale požehnání! Hřích je naopak, když jsi svázaný v manželství a nemůžeš už nikoho jiného milovat.

            Ale pokud ti jde o náklady na domácnost, neměj strach, všichni se o ně dělíme rovným dílem. Když jsme tři, přispíváme na chod domácnosti každý třetinou, když jsme dva, tak polovinou, a když jsem u svého milence, tak se s ním taky dělím o náklady na domácnost.

            Jakýpak potom hřích?!“

            Mě však odpověď pančelky neuspokojila. To, co nám řekla, ve mně vyvolala pocit obrovské, dosud nepoznané tísně. V noci, když jsem usnul, zdálo se mi, že k nám nastěhovala Božena Němcová v podání Geislerové, která si kvůli tomu neholila nohy ani podpaždí, takže jí z něho vyčuhovaly rezavé chlupy, a žila společně s mými rodiči, přičemž táta si odskakoval k Josefu Němcovi, od kterého se vždy vracel utahaný jako pes, protože Božena Němcová se vůbec nestarala o domácnost a chudák Němec neměl nikdy ani navařeno, ani uklizeno.

            Byl to takový ten sen, jak se z něho nemůžete probudit, ať sebou mrskáte na posteli sebevíc.

Rezavé chlupy, které rostly Geislerové z podpaždí, byly pořád větší a větší, hlavně, když vylezla s mámou s koupelny, kde se spolu otužovaly, zatímco táta se mordoval u Němce. Ty chlupy se už plazily po zemi, já se do nich zaplétal jako do chaluh, nemohl se z nich vymotat.

„Dej bože, abych, byl, až budu velký, asexuál!“ prosil jsem v tom snu boha, aby mě udělal asexuálním, ale procitnutí pořád nepřicházelo, jako by tomu tak mělo být nás doma už takto napořád a já byl chycený v těch chlupech už navždy.

             

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Karel Trčálek | pátek 22.1.2021 16:12 | karma článku: 25,06 | přečteno: 748x