Je více než symbolické, že v den výročí osvobození Osvětimi publikuje politruk z IVK článek, v němž bagetilizuje roli Iránu v podpoře islamistického terorismu
Chlastali jsme už od rána v IVK, házeli do sebe jedno pivo za druhým. Bavili jsme se hlavně o ženských, ale teď mě Láďa zasvěcoval do tajů zahraniční politiky, na kterou byl, ostatně jako na všechno, machr nad machry, protože v IVK jsou všichni na všechno machři nad machry.
„S Iránem válčit nemáme, kdepak!
Řekni sám, na co by nám to bylo, kdybychom okupovali Irán, když tam ženský chodí zahalený?
Z takový války bychom nic neměli, kdybychom se tam nemohli koukat po ženskejch, vždy vony ty ženský tam maj i voddělený vagóny, do kterejch nás, bílý heterosexuální chlapy nepustěj, a já se přece nebudu mačkat ve vagónu s jinejma chlapama, to bych rovnou mohl cupitat v duhovým průvodu.
Jasně, že Irán podporuje Hizballáh, neboli stranu Alláhovu, která chce zlikvidovat všechny Židy na zemi.
Ale co je nám do toho?
Jsem já snad Žid?
No, řekni sám, jsem já snad Žid?
Nejsem a proto tady, u tohodle stolu říkám, že si máme vobezřetně hlídat svý vlastní zájmy a vyjednávat všude tam, kde by naším zájmům, tj. svobodě, demokracii a bezpečí, mohl Írán eventuálně prospět, třeba tak, že by nám Kuds pomohly v boji proti klimalarmistům.
Tak se dělá politika!
A ne že cíleným útokem zabiješ nějakýho generála, kterýho se bála půlka Iránu, takže si dost lidí oddechlo, že už je mrtvej, a někomu to možná přišlo i celkem vhod.
Vyjednávat a vyjednávat, a přitom si hlídat svý zájmy, tak se na muslimy musí!
Ale nemysli si, že jsem zbabělec!
Hele, já nejsem žádnej zbabělec, já jsem pro každou voběť.
Ale ta voběť musí bejt smysluplná, rozumíš vole?
Smyslupná, to jako ne, že se seberu a půjdu bojovat do Sýrie, že tady všeho nechám, svý důležitý práce v IVK a padnu někde v Sýrii v boji proti IS.
Smysluplná, vole!
Když bude smysluplná, tak nebudu váhat ani okamžik.
Rozumíš, ani okamžik nebudu váhat, když bude smysluplná a na fleku se vobětuju, protože když se všichni vobětujem, tak ukážem i vostatním, že to jde, o to se nebát.
A já se nebojím!
Víš, jak já bych to udělal, kdyby vopravdu už šlo do tuhýho?
Hele, já bych si udělal z pivní pěny fousy, pořadný hustý fousy, takový, jaký jsem chtěl vždy mít a šel bych za tím jejich srandovním pohlavárem za tím Chameneínem, toudleto levou rukou by ho chytil za ty jeho plesnivý fousy a vmetl mu do ksichtu: ,Už mě neser s tím islámem a s těma tvejma slavnýma fatvama.
Pojď si raděj se mnou zachlastat!‘
To bych mu řek, protože víš, co se říka: ,Pij bier, posílíš mír!‘
Hele a to ti garantuji, že by z to Chameneína byl po deseti pivech bílej heterosexuální chlap jako každej jinej.
Hele, chceš vidět, jakej jsem bílej heterosexuální chlap?
Tak koukej!
To je pupek, co?
No, šáhni si na něj!
Ten je měkkoučkej, co?
To víš, deset roků totální leháro na Hradě, dalších sedm roků tady, abych neměl takovej nádhernej pupek. Hele, v Německu teď zrušili promenádu v plavkách při volbě Miss, tak víš, co já teď udělám?
Já se do tý soutěže a budu se tam promenádovat s tím svým pupkem, ať ty ženský v porotě viděj, jak vypadá vopravdickej bílej homosexuální chlap!“
Snad se by Láďa do německé Miss opravdu přihlásil a nejspíše by ji i se svým pupkem vyhrál, kdyby se nesesul pod stůl, kde už leželi jeho kumpáni z IVK. Já jsem dopil své jediné malé pivo a vydal se na cestu domů, byla příjemná lednová noc, kdo by v takové chvíli myslel na svobodu, demokracii a bezpečí!
