Pominu-li, pane Čermáku, že máte v nadpisu svého článku, v němž polemizujete s p. Putnou, gramatickou chybu, pak všichni lidé, kteří jsou pro mne skutečnou mravní autoritou, tvrdí úplně něco jiného než Vy
Tibor přecházel po místnosti, jež měla tvar, trochu atypický, pravidelného kosočtverce, sem a tam, z jednoho protilehlého rohu do druhého.
Řeknete si možná, jak může někdo normální chodit po takové místnosti sem a tam z jednoho protilehlého rohu do druhého.
Ale Tibor normální byl.
Nebojte se, nejde o žádnou, tak rozšířenou a oblíbenou diagnózu na dálku.
Že normální byl, dokazovala jeho samomluva a ruku na srdce, kdo se nikdy nerozprávěl sám se sebou?
„Že prý jsme vyspělejší než západ, haha!“ vykládal Tibor a smál se zdravým smíchem, „to mě podrž, haha!
Copak jsme podle slov Miloše Zemana nebyli v roce 1989 na úrovni Peru a Alžírska a hluboko pod úrovní Portugalska?
A v kvalifikačním rozvoji jsme byli na padesátém místě za Nepálem!
Říkal to přece při svém projevu na Letné, a Miloš Zeman, ten se nikdy neplete!
Jenže za třicet let se nezměnilo vůbec nic, ba naopak jsme na tom mnohem, mnohem hůř.
Společnost se po listopadu posunula výrazně směrem k horšímu, ať už se to týká demokracie, morálky, bezpečnosti a ekonomických jistot.
,Předlistopadové období si neidealizuji, ale v současné době se lidem žije mnohem hůře,´ to říká s. Grospič, místopředseda KSČM, která podporuje vládu Babiše, a komunisté přece taky nikdy nelžou.
A že jsme na tom u nás líp s demokracií?
Kdo to říká, je blázen!
Copak u nás neexistuje drsná cenzura?
Na Aeronetu píšou, že existuje!
Copak u nás nejsou lidi pronásledováni za své názory?
Vždyť panu Preslerovi za jeho názory rozbili okna a pak ho pronásledovali až do nejbližší hospody, kde se jim teprve schoval pod stolem a tak se na poslední chvíli zachránil!
Jakápak demokracie, když v parlamentu ještě sedí Kalousek, prázdný žvanil a nenažraná svině, která se chce za každou cenu udržet svého plného koryta, zatímco předseda vlády, nejotevřenější politik, dře jak kůň?
To není žádná demokracie!
Z takové demokracie si západ sotva může brát příklad, hehe!“
A dál už se Tibor jen smál, zastaviv se přesně uprostřed, v geometrickém středu místnosti, a proto byl naprosto normální, protože ruku na srdce, komu to tady není všechno k smíchu?
A tam, kde se smějí všichni, se jen blázen nesměje!!
