Evropa skončí v područí islámu

A jak by neskončila Evropa v područí islámu, když jenom kecáme a odvykli jsme si pořádně pracovat a dřít jako velbloudi, ačkoliv nás předtím důrazně varoval Václav Klaus už v roce 1990!

            „Salam alejkum, sousede, to máme zase dnes teplíčko,“ pozdravil pan Motyčka svého souseda pana Lopotného.

            „Allahu akbar, sousede, abychom neměli teplíčko, když se touto dobou kdysi slavily Vánoce, vzpomínáte?“ odpověděl pan Lopotný.

            „Allahu akbar, až na věky,“ odpověděl pan Motyčka a mávl rukou, „ani mi o Vánocích nemluvte! Člověk byl vždycky uštvaný jako pes, měsíc se z toho vzpamatovával. Teď si zaletíme do Mekky a máme klid a svatý pokoj, nemám pravdu?“

            „To víte, že máte pravdu, sousede,“ přikývl pan Lopotný a pokračoval, „málo platný, on ten islám má něco do sebe!

            Vezměte si třeba tahleta manželství pro všechny!

            Dřív byly buzerantů všude tři prdele a teď na žádného buzeranta nenarazíte, jak je rok dlouhý. A když narazíte, tak jen na ukamenovaného. Tuhle jsem si taky hodil po jednom kamenem. Trefil jsem ho rovnou do hlavy, to víte, poctivě to trénuju.

            ,Ty svině teploušská! Chtěl bys zničit tradiční rodinu, chtěl bys vládnout světu! Tu máš! Nažer se!‘ práskl jsem mu kámen přímo mezi oči.

            A byl to pěkný šutrák, pravá rula, žádný placák.

            Jak říkám, není nad tradiční rodinu a tradiční hodnoty, a ty nám islám zachránil, o tom žádná!

            A že není demokracie?

            Vždyť všichni víme, kam nás ta slavná demokracie dovedla, do jaké bídy, do jakého mravního bahna!“

            Pan Motyčka přikývl: „Islám nám poslal sám Bůh, chci říct Alláh, aby nás zachránil před buzeranty. Ona ta šaría má něco do sebe, to zase jo. Dřív vás stará mohla podvádět od rána do večera, pak se na vás vysrat, vzít si děcka a ještě z vás tahat prachy za alimenty a teď ji jednoduše zmlátíte a je klid. Dřív byl chlap štvanec a teď je zase pán!

Já vám řeknu otevřeně, že nám, chlapům, vrátil islám důstojnost.

A to se toho někteří tak báli!

            Že prý islám je zlo, a já nevím, co ještě!

            Já vám povím, sousede, že bych už islám neměnil za nic!“

         „Já taky ne, člověk stejně jen po vepřu, knedlu a zelu tloustl, a po pivu taky,“ souhlasil pan Lopotný a napil se čaje, „von je to vlastně docela přirozený vývoj, tomu se člověk nemůže divit. Zvykli jsme si kecat a odvykli dělat. Kdejaká ženská o tom mudrovala, že jsme si zvykli kecat a odvykli dělat.

            No, jo, ale jak bychom si nezvykli jen kecat a odvykli dělat, když jsme žili v Babišově blahobytu?

          Makáte, když žijete v bídě, abyste se nějako protloukli. Ale když žijete v blahobytu, tak vás chytají roupy.

            Létáte na víkend do Dubaje, jezdíte lyžovat na hory, protože je tam umělý sníh, běháte po obchodních centrech, čučíte na Instagramu a na onlyfans na vyšpulené zadky, místo toho, abyste makali čtrnáct hodin za pár šupů.

            A když jsme předtím žili ve Fialově bídě, tak to jsme reptali, to nám nevonělo. A tak jsme volili ty, co nám slibovali zase blahobyt, protože my sami jsme chtěli jen kecat a nechtělo se nám makat.

            Bylo jen otázkou času, kdy nás ovládnou Rusové, Číňané, nebo muslimové.

            A pak taky to pitomé křesťanství!

            To nám dalo!

            Že prý když tě uhodí, máš nastavit druhou tvář, aby tě do ní mohli uhodit zas!

            V křesťanství můžeš být svatý, jenom když jsi mučedníkem, když se pro svou víru necháš hezky umučit. Ale v islámu jsi svatý, když zavraždíš co nejvíc pohanských psů a ještě k tomu návdavkem dostaneš 72 panen.

            A to byl, sousede, náš největší průser.

            Ne, že jsme byli líní pracovat, ale že jsme byli už docela líní zabíjet a bojovat. Dívali jsme se s despektem na ukrajinské banderovce, že vraždí nevinné Rusy. Ale přitom jsme jim měli závidět, že oni se zabíjet nebojí. Žvanili jsme o tom, že Evropu ovládne islám, ale zabíjet muslimy, abychom tomu zabránili, to už jsme nedokázali.

             Kdo by dokázal podříznout svázaného muslima jako Mašíni?

            A tak jsme teď muslimové my sami a není to zase tak špatné, jak to původně vypadalo.“

            „Není to špatné, to se ví, že to není špatné,“ horlivě zvolal pan Motyčka a upravil svůj tradiční muslimský oděv, „ale co je hlavní, že už nám nevládnou Židi!

            Když si vzpomenu na všechny ty Rothschildy a Sorose, jak nás dřeli z kůže, jak nám nutili LGBT, jak jsme museli být všichni nebinární, jak nám zrušili naši českou korunu, jak napadli Rusko, jak sem tahali muslimy, jak nás vraždili vakcínami proti covidu, jak chtěli nastolit nový světový řád, jak chtěli lidstvo redukovat na jednu miliardu, jak chtěli zakázat spalovací motory, tak říkám, všechno lepší, i ten zasraný islám, než světovláda Židů, fujtabl!“

            „To se ví, že všechno lepší než světovláda Židů a covidový apartheid, ještě doteď mám schovaný očkovací průkaz“ odplivl si pan Lopotnýa klekl si směrem k Mekce, „no nic, musíme se zase poklonit směrem k Mekce. Člověk se aspoň trochu protáhne, on ten islám má něco do sebe.“

            „Jo, člověk musí v něco věřit. Jenom blbec v nic nevěří,“ klekl si i pan Motyčka  a poklonil se směrem k Mekce, ale země se čelem nedotkl, schválně se zastavil milimetr nad zemí, kdepak, Češi, na ty je i Alláh, krátký, ti se jen tak ničemu nepodvolí:..