Nezdá se vám podezřelé, že byl maďarský europoslanec načapán při homosexuálních orgiích, respektive na okapu, právě ve chvíli, kdy Maďarsko vetuje rozpočet EU? Každá špína se teď Bruselu hodí, aby ji mohl kydat na Maďarsko!
Odcházím ze strany, ale je za mnou takřka třicet let poctivé práce na mravní obrodě Maďarska, nemám se za co stydět. Když jsme stranu zakládali, já Viktor a pár dalších, byli jsme mladí a měli spoustu snů. Bez přestání jsme debatovali o budoucnosti své i Maďarska, a mezitím měli sex. Sex a politika, nic jiného jsme neznali, to byl náš svět, náš život mladých horkých hlav, Viktor byl tehdy ještě štíhlý, chlapec jako lusk.
Dnes je ta budoucnost, o které jsme snili, skutečností. Strana spolehlivě ovládá veškerý život v zemi, má pod kontrolou média, soudy, prostě na co si vzpomenete, bez stranické legitimace, nebo příbuzenských vztahů se správnými lidmi ze strany, dnes v Maďarsku neuděláte ani ránu. Vždyť třeba já jsem, respektive jsem byl europoslanec za stranu a tedy i za Maďarsko, a moje manželka je zase za stranu ústavní soudkyní, Soros se může jít klouzat, pšenka mu v Maďarsku, dokud budeme u moci, opravdu nepokvete.
A je to i moje zásluha, opravdu se nemám za co stydět, třebaže ze strany odcházím. Vládnoucí elita v Maďarsku dnes, to jsme my. My rozhodujeme, komu půjdou státní peníze, nebo peníze z eurofondů.
Ale pozor!
Nejsme mafie, která stojí mimo zákon.
Nejsme zločinci, protože jsme to my, kdo tyto zákony tvoří, a kdo staví mimo zákon ty, kteří nejdou s námi, protože blouzní o demokracii a přitom nechtějí pochopit, že jediná demokracie je především to, co vyhovuje nám, maďarské elitě, ne nějakému Židovi.
A teď ze strany odcházím, už nejsem jejím členem. I když něco našetřeno mám samozřejmě, rozprostírá se přede mnou nový život, nové možnosti. Můj vzhled uherského magnáta mi dává velkou šanci, že se můžu uchytit jako žebrák některé z evropských metropolí, myslím samozřejmě trochu lepší žebrák, takový, který přistoupí k člověku, elegantně se ukloní a požádá ho o nenuceně pár drobných jako by mu na tom vůbec nezáleželo, protože kdesi v Uhrách má majetek za miliardy.
Však jsem to taky řekl Viktorovi, když se mne zeptal, co teď budu dělat.
„Asi žebrat. V Bruselu, v europarlamentu jsem se mnohému přiučil, byly to tam dobré časy,“ řekl jsem mu na večírku, který uspořádal na moji počest, aby se mnou on i strana rozloučila po třiceti letech odloučili.
Byla to opravdu povedená akce. Vzpomínali jsme na staré časy, kdy jsme se všichni tísnili v jedné poslanecké lavici, kdy jsme neměli nic jen touhu po moci, jež nás hnala vpřed. Vzpomínali a přitom si sem tam zobli extáze a měli sex, prostě jako každá elita, ať už ve starověkém Římě, v Bruselu, nebo naší staré dobré Budapešti, kde jsem zakázali bezdmovce.
„Je mi to moc líto, že odcházíš. Ale to víš, strana je na prvním místě. Kdybys nelezl po tom okapu, snad bys mohl dělat někde v Africe velvyslance, ale tak by si o nás mohli myslet, že my, Maďaři, jsme opice, když lozíme po okapech“ omlouval se mi Viktor.
„To je v pořádku. S tím okapem, to byla opravdu hloupost. Ale já si v tu chvíli myslel, že to není okap, ebonitová tyč, kterou třu liščím ohonem, a proto mi stojí. Vlasy. A vousy taky. Vůbec se tím netrap, že odcházím ze strany, vím, co je moje mravní povinnost. Ještě štěstí, že jsme Maďaři, Hunové, v Japonsku už bych měl rozpárané břicho,“ ujišťoval jsem Viktora, že se kvůli němu na tom vůbec nezlobím.
„Jak bych se tím netrápil, když starý soudruh odchází!“ zaštkal Viktor.
„Hlavní je, že jsme prosadili do ústavy, že manželství je svazek mezi mužem a ženou. Takže už nás teď nemůže nikdo nutit, abychom vstupovali do manželství, můžeme být volní jako ti ptáci v pustě,“ utěšoval jsem Viktora.
„Jako ptáci v pustě! Úplně je vidím, ty černé tečky ztracené v nekonečnu,“ zasnil se Viktor a na jeho tváři se objevil dobře mi tak známý úsměv mladíka, který věří, že dokáže velké věci.
Ale to už k nám přistoupil ministr zahraničí, pořád ještě zdravě opálený ze své dovolené na jachtě Lady Mrd, s perlami ve svých vlasech perly srdečně nás bouchl po zádech: „Co si tady šuškáte do ouška jako nějací manželé po třiceti letech, držíte za ruce jako dva faráři ve zpovědnici?
Už je zase čas na sex!
Sex!“
Tak jsme ho svázali a pověsili hlavou dolů a vzhůru nohama, jak to má rád, přičemž mu z kapsy od trenýrek, vypadly nejen tabletky extáze, ale i občanka, čemuž jsme se opravdu hodně zasmáli.
Inu, mládí dovede člověka rozveselit i při takové vážné věci, jako je odchod ze strany.
„Někdy mezi nás přijď, víš že u nás máš dveře vždy otevřené, jen musíš jít zadním vchodem a v převlečení za ženu, když mi předtím brnkni, pošlu ti svoje silonky a lodičky. A hodně štěstí při somrování,“ řekl mi ještě Viktor, když jsme se nad ránem loučili u okna, abych pak skočil na okap, a svezl po něm dolů vstříc budoucnosti sice už bez stranické legitimace, ale i beze jakéhokoliv strachu, protože našinec všude narazí na nějakého našince, který jej nenechá padnout do bláta, tak už to mezi námi skutečnými muži chodí.
