Čeští vojáci nemohou být pěšáky plánů NATO!

Jak to, že vysíláme do Pobaltí sto nebo kolik vojáků?! Ztratili havloidi definitivně poslední zbytky zdravého rozumu!?  

Odpoledne přišel za mnou Vernář, v ruce držel lahev vodky.

„Buď zdráv, soudruhu Vernáři. Neseš vodku?“ řekl jsem.

„Jo, nesu vodku. Mám chuť zapít vyhlášení nezávislosti Maloruska,“ řekl Vernář.

„Dobrý nápad! Zapijeme nezávislost Maloruska! Tu máš, nalij nám!“ řekl jsem a postavil na stůl dva hořčičáky, do kterých nalil Vernář vodku.

„Na Malorusko! Ať žije Saša Macharčenko!“ řekl Vernář, načež jsme do sebe obrátili vodku.

„Eh, dobrá vodečka! Nalij nám ještě, soudruhu Vernáři!“ řekl jsem, otřev si ústa hřbetem své chlupaté ruky.

„Na Malorusko! Ať žije Saša Macharčenko!“ zvolal Vernář, načež jsme do sebe obrátili vodku.

„Eh, dobrá vodečka! Škoda, že je už flaška prázdna, všechnu jsme ji už vypili,“ řekl jsem.

„Nevadí, skočím pro další! Dnes chci pít na počest Maloruska,“ řekl Vernář a chtěl skočit pro další vodku.

„Počkej,soudruhu Vernáři!“ řekl jsem a chytil ho za ruku.

„Co je?“ zeptal se Vernář.

„Podívej, Russia Today přestala náhle vysílat“ řekl jsem a ukázal na televizi, kde mi pořád běží Russia Today.

„Něco se děje!“ zvolal Vernář.

A sotva to řekl, ozvalo se z televize: „Hovoří Moskva, Moskva hovoří.“

„Kurva, to není jen tak!“ řekl jsem, ale v tom už se objevil na obrazovce velmi vážný obličej Vladimira Vladimiroviče Putina.

Vladimir Vladimirovič Putin řekl: „Dnes v brzkých ranních hodinách napadlo NATO věrolomně Rusko. Nepřítel v síle jedné brigády se pokusil prolomit hranici na linii Seběž-Pskov. Naše pohraniční jednotky palbu opětovaly a nyní postupují směrem na Rigu, Tallin Vilnius a Varšavu za účelem osvobození ruského území od fašistických okupantů. Smrt fašistům!“

„Smrt fašistům!“ vykřikli jsme s Vernářem.

Ale sotva jsme to vykřikli, naskočila v televizi sama od sebe ČT 24!

Nějaký uslintaný sluníčkář tam říkal: „Dnes v ranních časných hodinách, v reakci na bezpečnostní situaci v Pobaltí, která se nelepšila, vstoupila vojska NATO v síle jedné brigády, tj., asi pět tisíc mužů, za vzdušné podpory dvanácti českých letounů Gripen na území Ruska za účelem sjednání nápravy.

V průběhu prvních hodin postoupila naše vojska osmdesát kilometrů do ruského území, vzdušné síly zničily dva tisíce nepřátelských letadel všeho druhu!“

Ale to už nevydržím a hodím po televizi prázdnou flašku.

„Svině! Svině jedny fašistické, americké, západní! Zkurvení havloidi! Udělali jste z našich vojáků pěšáky plánů NATO!“ vykřiknu vzteky.

Ale soudruh Vernář se rozesmál.

„To jsme přesně potřebovali, na to jsme čekali! NATO podcenilo hrdinství ruských lidí pod vedením Vladmira Vladimiroviče! Ten nechá brigádu NATO dojít až před Moskvu, aby tam fašisti zmrzli, hehe!“ řekl Vernář.

„Máš pravdu, soudruhu Vernáři! Jak jsem mohl být tak malověrný! NATO ztratí v Rusku celou svou brigádu! Za Stalina! Za Putina!“ zvolal jsem a plácl soudruha Vernáře po zádech, „Putin je formát, takhle zamávat s celou brigádou NATO. Běž pro vodku a vezmi dvě flašky, to se musí zapít, havloidi přišli o celou brigádu! Tady máš pětiskovku!“

„Už běžím!“ řekl soudruh Vernář, vzal pětiskovku a odběhl pro vodku.

Jsou to už dvě hodiny, brigáda NATO došla mezitím až ke Smolensku a soudruh Vernář s vodkou pořád nikde.

Kde jen ksakru může být, jistě všechnu vodku vypil sám a teď se válí někde na zemi, ožralý jak to prase!