Ta věta z letošní písňové soutěže Eurovize o nesprávných vzorcích hlasování je nádherná. Myslím, že bychom si měli zapamatovat, až bruselská pětka zavede korespondenční hlasování
Mohu docela přesně předpovědět, že USA na Ukrajině proti Rusku totálně prohraje, protože poslední vítězství, které největší armáda na světě utržila, bylo v roce 1944 v Normandii, ale to jen proto, že Hitlera z druhé strany tlačil i rudoarmejci v amerických botách.
Americká vojenská nadvláda nad světem je tak jen iluzorní, a všechny americké vojenské základny kdekoliv na světě jsou ve skutečnosti jen semeništěm sodomitských orgií. Američani utekli z Afghánistánu, a utečou i z Ukrajiny před ruskou armádou, která naopak za posledních dvě stě let neprohrála žádnou válku, včetně té třicetileté.
Ale o tom můj dnešní článek nebude, dnes vám budu vyprávět o své návštěvě u porubskéhobaraby.
Plazím se po zemi, je to černozem.
“Hrome, snad jsem se nedoplazil až na Donbas! Tam je taky takové černozem!” leknu se.
Ale není to Donbas, je to ostravská uhelná pánev, půda je tam zrovna tak černá jako na Donbase, za chvíli mám černé kruhy pod očima jako všichni.
A tak se doplazím až k barabovi. Baraba dřepí u televize a dívá se na soutěž Eurovize.
“Proč u toho nesedíš?” ptám se.
“Copak se dá u toho sedět?” odpoví mi baraba.
“To je fakt,” přikývnu a zeptám se, “tak to fakt vyhráli ti Ukrajinci?”
Alebarabamlčí. Je mu tak stydno jako nikdy. Docela mu rozumím.
“Nesmíš sedět, to ti bude stydno ještě víc,” řeknu a zvednu barabu, abych ho posadil.
Když baraba sedí, vrátí se mu řeč.
“Tohle jim nesmí projít!” zvolá.
“Neprojde!” vykřiknu.
“Buďonnyj je vyžene!” zvolá Baraba.
“Vypráší jim kožich!” souhlasím a dodám, “tak, a teď se něčeho najíme!”
Jenže baraba nemá doma žádné jídlo, a tak se vrátím k Eurovizi.
“Tady ten podvod jim bude houby platný. Však naši lidé jim to jednou spočítají. Poženou je, jako nikdy předtím,” řeknu na úvod a pak pokračuji, “ i když ona ta Píseň Eurovize není zase tak špatná soutěž, zvlášť, když se koná v Izraeli.
Vzpomínám si, že právě tam vystoupila Madona, asi proto, že se věnuje kabale.
Bylo to určitě v roce 2019 a působilo to na mě ohromným dojmem.
Madonna se stříbrnou koronou na hlavě v černém oděvu a se zkříženými horními končetinami symbolizujícimi nemoc X ukazuje na lidi a na pozadí symbolu koronaviru jim hebrejsky zpívá do ucha: -...noteveryoneiscomingtothefuture, noteveryonethatshereiscominglast-.
Potom, hned co skončí motiv Vánoc, tedy příchodu Spasitelem (Čajkovského Louskáček) se otočí na muže a ženy v maskách na tvářích.
-Teď na ně foukne a oni všichni zemřou!-věděl jsem hned.
A opravdu všichni zemřeli, ty masky jim byly naprd!
A pak tam bylo ještě dvacet mnichů vlevo a dvacet minut mnichů vpravo, což mělo asi symbolizovat rok 2020.
A přitom zpívala: -Noteveryoneiscomingtothefuture!-”
Bylo jasné, že se něco chystá, a že nás Madonna takto před něčím varuje.
No a 24.02. 2022 USA zákeřně vtáhly Rusko do třetí světové války, za což měla Ukrajina slíbeno vítězství v Eurovizi, aby se příští ročník mohl konat v Kyjevě, protože se Zelenský potřebuje dostat do televize.
Jenže příští rok už žádná soutěž Eurovize nebude, protože už nebude žádná Evropa.”
Porubský baraba se mnou souhlasil. A taky se vroucně omlouval, že nemá nic k jídlu, protože mu všechno sežrali Ukrajinci.
“Nevadí. O důvod víc, proč se dívat pod nohy, aby člověk věděl, po čem a do čeho šlape,” prohlásil jsem
Porubský baraba se mnou souhlasil. Ale to už se čas mé návštěvy naplnil, přišli si pro mě mí vzdálení příbuzní. Jsou to blázni, myslí si, že jsem jejich strýc z prvního kolene. Ale já jsem je doběhl. Přistoupil jsem na jejich hru a dělám, že jsem skutečně jejich strýc z prvního kolene.
Já se cítím užitečný, oni z toho mají radost, je to win-win situace, nějak už tu válku na Ukrajině přežijeme, a když se tam pro nás najde kus černozemě, půjdeme tam, obdělávat půdu jako první lidé po vyhnání z ráje, náš život konečně dostane smysl.
